V současné době Česká televize, zejména ČT24, věnuje mimořádnou pozornost epidemii způsobené koronavirem, probíhající především ve Wu-chanu.

Číňané v tuto chvíli vrhli ohromné prostředky i velké týmy lékařů a zdravotníků na boj s koronavirem, a to především v provincii Chu-pej a v jejím hlavním městě Wu-chan. V tuto chvíli jsou v této provincii uzavřena města s počtem 60 mil. obyvatel. Čína již podle všeho vybudovala jakousi velkokapacitní nemocnici přímo ve Wu-chan a během několika dalších dní vybuduje další. Pro Čínu tato epidemie samozřejmě představuje velký zásah do její ekonomiky. Zprávy o koronaviru se zintenzivnily v okamžiku, kdy měly vrcholit oslavy čínského Nového roku (o uplynulém víkendu). Na lunární čínský Nový rok (v sobotu) došlo k meziročnímu poklesu v objemu letecké a železniční dopravy v Číně o 40%. Uzavřeny byly nejrůznější objekty, které patří k takovým oslavám a v nichž obvykle dochází k velkému shromažďování lidí.

Zejména Japonsko pociťuje již nyní první dopady na svou ekonomiku. Japonci vlastní jen v provincii Chu-pej tři velké továrny na výrobu automobilů. Pro Japonsko je Čína druhým největším odbytištěm jeho výrobků. Pokud hledáme analogii k současnému vývoji, lze ji odhadnout právě z průběhu epidemie SARS v letech 2002 – 2003. Tehdy došlo ke snížení dynamiky čínského hospodářství až o dva procentní body. A odhaduje se, že SARS stál světové hospodářství 40 mld. dolarů. Současný vir je podle všeho nakažlivější, než byl ten před sedmnácti lety.

Čínský růst hospodářství činí v současné době nejméně třetinu světového hospodářského růstu. A čínská ekonomika se nyní podílí na té světové zhruba jednou pětinou. Jinak řečeno, pokud dojde k dopadům na ekonomiku v Číně, bude to mít za následek dopady také na celé světové hospodářství. Na čínském trhu se to projeví především v oblasti turismu, maloobchodu (poklesne odbyt zejména luxusního zboží dováženého z Evropy) a v dopravě. Již zmíněné Japonsko při zastavení cest čínských turistů, bude počítat ztráty v oblasti hotelnictví, restaurací a obchodu, neboť Číňané tvoří až třetinu zahraničních turistů v této zemi.

V úterý večer jsem byl silně překvapen znovu opakovanou neobjektivitou v pořadu 90 ČT24. Jako hlavní komentátorka k epidemii koronaviru byla povolána jakási Kateřina Procházková z organizace Sinopsis, která je známá svými sinožroutskými a silně antikomunistickými postoji. Až příště budou pánové z ČT hledat někoho k problematice Číny, nabízím svou osobu. V minulém roce jsem byl v Číně šestkrát a myslím si, že o této zemi vím více, nežli zapšklá sinožroutka z organizace Sinopsis, jež je placena z kdovíjakých zahraničních zdrojů.

K. Procházková klamala českou veřejnost hned v několika směrech. Tak především není pravda, že by v Číně o všem musel rozhodovat až prezident Si. To je zcela nesmyslné. Čína decentralizovala a decentralizuje postupně výkon státní správy z centra do třiceti provincií.

Šéfové těchto provincií mají v Číně podobné funkce, jaké měli za Napoleonova režimu ve Francii císařem jmenovaní prefekti. Ti také spravovali velmi samostatně svěřené departementy a samozřejmě, pokud projevili neschopnost, či se odchýlili od císařem stanovené linie, byli odvoláni. Podobně to funguje v Číně. Šéfové provincií mají velkou pravomoc řešit problémy provincie ve své kompetenci, v zásadě nezávisle na centru. Tedy více méně nezávisle na centrální vládě v Pekingu nebo na vedení KS Číny. Ale musí řešené problémy zvládnout. Pokud je nezvládnou, jsou vyměněni. Proto je čínský vládní systém tak flexibilní a tak úspěšný, zejména pokud jde o výsledky čínského hospodářství a celkovou stabilitu společnosti. Ostatně představa, že se země s téměř 1,4 miliardami obyvatel dá řídit z jednoho místa je naivní.

Čína je zemí s čtyřtisíciletou tradicí státnosti. Má zcela jinou kulturu a tradice nežli Západ. Těžko na ni lze uplatňovat měřítka, která jsou měřítky běžnými pro posuzování úrovně demokracie v západoevropských zemích nebo ve Spojených státech. Ale na druhé straně, jaká demokracie je u nás v případě, že veřejnoprávní televize umožní naprosto jednostranné nahlouplé vystupování protičínské agitátorky ze Sinopsis a již několik let se brání např. mému veřejnému vystoupení v této televizi. Že bych projevil na čínskou problematiku jiný názor než paní Procházková? - To je zřejmé.

Procházková se také snížila ke zpochybňování toho, že ve Wu-chan vznikly či vznikají, prakticky okamžitě, dvě nemocnice pro lidi nakažené koronavirem. Připomínalo mi to někdejšího amerického prezidenta Trumana, který na otázku, zda Rusové už mají rakety, odpověděl, že si na ně nesáhl… Také K. Procházková popírá vznik dvou nových nemocnic. Samozřejmě, že celá záležitost s koronavirem je pro Čínu všestranně nepříjemná a také nebezpečná. Pokud Čína zvládne celou nákazu asi tak, jak zvládla epidemii SARS, bude to jen dobře. Je otázka, zda věřit optimistickému vyjádření člověka, který je čínskou vládou pověřen řešením celé záležitosti s tím, že epidemie dosáhne svého vrcholu v příštích dnech. Také bych si přál být takovým optimistou.

Se zvláštním znepokojením sleduje vývoj Hongkong. Ten již poškodily ekonomicky měsíce protestů a také čínsko-americká obchodní válka. Od 30. ledna bude zastavena doprava vysokorychlostní železnice, která spojuje Hongkong s pevninskou Čínou. Bude omezen počet letů a přerušeno také trajektové spojení s Čínou. Je otázkou, jak se celá záležitost projeví na finančních službách, které jsou poskytovány v Hongkongu. Ale jisté již nyní je to, že Hongkong pocítí obrovský pokles turistů, neboť většina z nich přichází do města z pevninské Číny. A samozřejmě poklesne také počet západoevropských, amerických a japonských turistů přijíždějících do tohoto města. Podobné problémy ostatně může mít i nedaleké Macao.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele