Hospodářství země se vyvíjí dobrým směrem, průmysl v květnu vzrostl meziročně  o 3,2%, tedy zhruba stejně jako v předchozím měsíci.

Co ovšem  vidím jako největší věcný problém vlády je to, že stavebnictví v květnu stagnovalo: rostlo pouze meziročně o 0,2%. V tomto roce lze ovšem očekávat růst stavební výroby o 6 – 8% a to není vůbec málo. Ale mohlo by to být dvouciferné číslo. Největší problém v oblasti struktury  stavební výroby  je ovšem to,že meziročně  klesá pozemní stavitelství, což je důsledek klesajícího počtu zahajovaných i dokončovaných bytů. Počet zahájených bytů klesl meziročně dokonce o 12,3%.  Naopak inženýrské stavitelství, tedy zejména výstavba dopravní infrastruktury, meziročně vzrůstalo o 5,5%. A to je pozitivní. Mnohokrát jsem, ve svých článcích v posledních několika letech upozorňoval na to, že stavební výroba by mohla být vládou mnohem více rozpohybována v oblasti výstavby bytů v případě, že by vláda přišla s opravdu funkčními státními programy na její podporu. Sobotkova vláda nepřišla s ničím, co by bylo hodno zaznamenání. Obě ministryně, které mohly pomoci akcelerovat výstavbu komunálních, sociálních a družstevních bytů, tedy ministryně MMR Šlechtová a ministryně práce Marksová – Tominová, nepřišly s ničím rozumným. Marksová - Tominová navrhla jakýsi nepoužitelný koncept na podporu sociálního bydlení.

Babišova vláda zatím přišla s myšlenkou dotačních titulů pro výstavbu komunálních bytů. Mnohokrát jsem upozornil, že je to samozřejmě řešení možné, ale ve svých důsledcích přinese jen omezené výsledky. Tedy nízký počet vystavěných bytů. Jak je zřejmé, zatím se ani tento dotační titul na výstavbě komunálních  bytů obcemi vůbec neprojevil. To je pochopitelné, protože bytová výstavba potřebuje poměrně dlouhý čas – tedy několik let – na zahájení a uskutečnění akce. Mnohokrát jsem uvedl, že vidím jako nejvhodnější v našich podmínkách uskutečnit podobný model zajištění komunální bytové výstavby nájemních bytů, jaký funguje ve Velké Británii. Obce by mohly vytvořit neziskové společnosti, těm by mohly svěřit pozemky na bytovou výstavbu zdarma, (pokud je ovšem mají) a neziskové společnosti by si půjčovaly od bank v rámci státního programu, který by byl vyhlášen, úvěry na výstavbu bytových domů a stát by mohl hradit podstatnou část úroků z úvěrů. Takže peníze, které stát chce dávat na přímé dotace výstavby bytů obcemi, by mohly být použity rozumnějším způsobem a nových bytů s podporou státu by mohlo být vystavěno násobně více. Ve Velké Británii, pokud je mi známo, se podobným způsobem staví zhruba 50 tisíc  komunálních bytů ročně. Ceny stavěných komunálních bytů jsou rozumné a tím, že se zvyšuje nabídka bytů, udržuje se i cena bytů na trhu obecně na rozumné úrovni.

V Česku bychom potřebovali stavět alespoň 10 tisíc  komunálních bytů ročně. Tedy stabilně a každoročně. Pomohlo by to občanům, kteří jsou v bytové nouzi. Pomohlo by to středně velkým stavebním firmám k získání nových stavebních zakázek. Pomohlo by to obcím vyřešit závažný sociální problém a pomohlo by to státu srazit ceny bytů a bytových domů, které se v posledních letech zvyšovaly, na přijatelnější úroveň.

Věřím, že takovýto model by, poté co by byl zveřejněn po projednání vládou, okamžitě ovlivnil situaci na trhu s byty. Prostě by zde byla reálná alternativa, která by umožňovala dlouhodobě  masivní výstavbu bytů.

Jiří Paroubek

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.