V Anglii proběhly volby do místních a regionálních samospráv. Bylo voleno celkem 143 místních rad (výsledky byly zatím vyhlášeny ve 140) a proběhly také volby ve třinácti regionálních samosprávách. Abecedně od Bristolu až po West Yorkshire, včetně Londýna. Ve Skotsku a Walesu proběhly volby do zemských parlamentů.

Česká mainstreamová média vyvodila z voleb dva hlavní závěry. První závěr  byl, že ve skotských volbách zvítězily strany, které si přejí opakování referenda o odtržení Skotska od Velké Británii.

Druhý závěry byl ten, že v komunálních volbách v Anglii byli s velkou převahou úspěšní vládní konzervativci.

Je to sice pravda, ale situace je poněkud složitější, a to s ohledem na poněkud komplikovaný systém voleb, a to především v Anglii.

Skotská národní strana (SNP) zvítězila ve volbách ve Skotsku s velkou převahou a již počtvrté v řadě získala největší počet mandátů ve skotském parlamentu. Ze 129 možných mandátů jich SNP získala 64. Spolu s osmi Zelenými poslanci skotského parlamentu tak mají absolutní většinu v něm strany, které si přejí oddělení od Velké Británie.

Skotsko bylo v minulosti tradičním regionem s převahou labouristické strany, která v těchto volbách získala jen 22 mandátů. Vládní konzervativci získali 31 mandátů a 4 mandáty získali liberální demokraté.

Konzervativní voliči měli silné zastoupení především na jihu Skotska. Labouristé slavili největší úspěch ve West Dumbartonshire.

Pokud jde o volby do waleského parlamentu, tak z celkového počtu 60 mandátů jich 30 získali labouristé. Do absolutní většiny jim, tedy podobně jako ve Skotsku tamní SNP, chybí jen jeden mandát. Konzervativci ve Walesu získali 16 mandátů. Jeden mandát získali také liberální demokraté a 13 mandátů tvoří de facto nezávislí.

Labouristé oproti předchozím volbám posílili ve Walesu o jeden mandát, konzervativci o šest mandátů.

Komunální volby v Anglii, vyhráli s poměrně velkou převahou vládní konzervativci. Ve 140 radách místních samospráv bude po těchto volbách zastoupeno 2295 konzervativců (nárůst oproti předchozím volbám o 290 radních). 1331 labouristů (to je pokles o 264 radních), 574 liberálních demokratů (nárůst o 4 radní). 151 Zelených (nárůst o 85 radních - !) a 306 radních z jiných stran či nezávislých (jejich počet poklesl oproti předchozím volbám o 170).

Konzervativci mají v Anglii pod kontrolou 61 místních rad (nárůst o 12 oproti předchozím volbám), labouristé 44 rad (pokles o 8), liberální demokraté 6 rad (růst o 1). De facto nezávislí mají převahu v 29 radách (o 4 méně než po předchozích volbách). Labouristická strana (LP) má soustředěnu voličskou podporu především na severu Anglie, byť v této oblasti ztratila kontrolu nad radou v Sheffieldu. Konzervativci byli úspěšní, až na drobné labouristické enklávy a některé rady pod kontrolou nezávislých a liberálních demokratů, na naprosté většině území Anglie.

Volby proběhly také do 13 regionálních rad (vlád). V Anglii nejsou kraje a toto uspořádání bych nejspíš přirovnal k našim hejtmanstvím, byť většina z těch anglických regionů je, pokud jde o počet obyvatel násobně větší, nežli jsou české kraje.

Největšího úspěchu dosáhli labouristé v Londýně, kde vyhrál jejich kandidát na pozici starosty města, Sadiq Khan, který zvítězil nad konzervativním rivalem Shaunem Bailyem. Na první preferenční hlasy zvítězil sice jen 40% ku 35%, ale stal se starostou díky druhým preferenčním hlasům, které mu odevzdali bývalí labourističti voliči, kteří se v těchto volbách přesunuli k Zeleným nebo k jiným menším stranám a na volebním listku měli jejich kandidáta jako první volbu.

Zajímavé bylo, že toryové a jejich kandidát Bailye byl úspěšný také v londýnských komunitách hinduistických Indů a Sikhů, což je celkem logické, protože Khan je původem pákistánský muslim.

Konzervativní kandidáti zvítězili pouze ve dvou regionálních volbách (mayoralties). Ve většině těchto regionálních voleb byli tedy minulý čtvrtek úspěšní labouristé.

Skotská premiérka Stargeonová se vyjádřila po volbách celkem podle očekávání, že věc stojí, pokud jde o referendum o nezávislosti Skotska tak, že ne „jestli“, ale „kdy“.

Pokud jde o vedení labouristické strany, britské noviny otevřeně píší o rozporech mezi vůdcem strany K. Starmerem a jeho zástupkyní Raynerovou. Starmer je v čele strany jeden rok a část vedoucích činitelů strany i řadových poslanců zatím hodnotí jeho práci v čele strany jako nepříliš úspěšnou. Jsou to především stoupenci bývalého šéfa strany Corbyna, kteří jsou nespokojeni i s posunem strany z levice více do středu politického spektra. Naopak bývalý blízký spolupracovník někdejšího labouristického premiéra Tonyho Blaira, Mandelson, činí odpovědným za neúspěch Labour Party "covid-19 a Corbyna (tedy dvě C)". Osobně si myslím, že velký vliv na volební výsledky má zejména pandemie, respektive její dobré zvládání britskou vládou, ale také třeba skotskou a waleskou zemskou samosprávou. Ještě počátkem roku v průzkumech veřejného mínění vedla opoziční LP o několik procentních bodů, ale po zahájení plánu rozsáhlého vládního programu vakcinace již v lednu došlo k velké obratu ve veřejném mínění. A volební preference se převrátily ve prospěch vládní konzervativní strany.

V těchto volbách do místních samospráv se uvádí, že labouristé získali 29% hlasů a konzervativci zhruba o 7% více.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.