Karol Hrádela: Zamyšlení nad soudními rozhodnutími a co nás jedno rozhodnutí státu bude stát

20.03.2021 11:07 | Zprávy

Souhlasím s názorem nejvyššího státního zástupce, že na adresu kohokoliv z politických důvodů napsat, že je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini, není pouhým přestupkem. Takovéto srovnání může mít své dopady a raději o nich nechci spekulovat. Ve smyslu tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu hodně přemýšlím o kauze nepravomocně odsouzeného muže ze Znojma.

Karol Hrádela: Zamyšlení nad soudními rozhodnutími a co nás jedno rozhodnutí státu bude stát
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Ten byl za schvalování teroristických útoků odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 let nepodmíněně. Měl v internetové diskusi k útoku na muslimy napsat větu: Jak jim chutná jejich medicína. Dobrá práce?!

Nemíním hodnotit, zda v konkrétním případě skutečně šlo o schvalování terorismu. Připustím, že ano. Kdo mne zná, tak určitě nepochybuje o tom, že odmítám násilí, likvidování lidských životů, terorismus. Takovéto jednání nemá mezi humanisty místo. Neznám ale spis a neposuzuji tak výklad citovaného vyjádření. Zde se dle tisku měl lišit názor státního zástupce a soudu na straně jedné a obžalovaného na straně druhé; ten prý chtěl vyvolat diskusi k zamyšlení.

Nevím. Dokonce ani nechci vědět. Nepřísluší mi to a pro následující úvahy to ani není důležité. Přísluší mi jako advokátovi být zaražen nad uloženým trestem, a to nejen v souvislosti se zmiňovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci útoku na prezidenta republiky, ale i s přihlédnutím k již pravomocným rozhodnutím u jiných obžalovaných schvalujících terorismus.

Schvalování výzev k násilí či k terorismu je nutné trestat. Při ukládání trestů je nezbytné postupovat dle zásady: Padni, komu padni. Není důležité, kdo je pán, kdo je kmán. Na případné pachatele trestné činnosti by se měl uplatňovat shodný metr.

Zaráží mne tak v konkrétním případě zejména:

  1. výše a snad i druh trestu uloženého trestu s přihlédnutím k jiným trestům uděleným schvalovatelům teroristických útoků v České republice a to, že
  2. jsem nečetl, že by se obhájce domáhal proporcionality při ukládání trestů. Na to, zda tak učinil, jsem se nemohl kolegy zeptat, jeho jméno jsem se nedočetl.

Dále je zajímavé si i říci, kolik nás tento uložený trest odnětí svobody bude stát, pokud bude zcela vykonán.

Dle vyhlášky ministerstva spravedlnosti 10/2000 Sb., ve znění platných předpisů, od 1. 5. 2005 hradí náklady výkonu trestu (NVT) pracovně zařazení odsouzení. Na srážky k úhradě se nyní použije 40 % čisté pracovní odměny a ostatních zdrojů ve vyhlášce uvedených, nejvýše však 1500 korun za kalendářní měsíc. Úhrada nákladů výkonu trestu u odsouzených, kteří tyto náklady nehradí z čisté odměny, se předepíše stejnou sazbou jako u zaměstnaných odsouzených, nejvýše však v celkové výši 1500 korun za kalendářní měsíc, přesněji 50 korun za den.

V praxi, pokud by odsouzený vykonal celý trest, by tak státu placenému z našich daní uhradil maximálně 6 let x12 měsíců v roce x 1500,00 Kč za měsíc, tj. 108 000. Takže příjem státního rozpočtu za jeho odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a vykonání tohoto trestu by byl 108 000 korun.

Není však většinou příjmů bez výdajů. Co za příjem těchto 108 000 korun stát a potažmo jako občané zaplatíme?

Podle prozatím poslední zveřejněné výroční zprávy vězeňské služby za rok 2019 (strana 6) byl v roce 2019 průměrný denní výdaj na jednoho vězně za celou vězeňskou službu 1492 Kč (tj. výdaje na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP, kapitálové výdaje a sociální dávky). Tyto výdaje samozřejmě dlouhodobě stále rostou.

Lze s jistou zdrženlivostí uvést, že budou za den trestu odnětí svobody činit tolik, kolik uhradí odsouzený za měsíc. Za 6 let tak v závislosti na přestupném roce budou odpovídat počtu dnů za šest let vynásobených denním nákladem ve výši 1500 korun (reálně bych odhadl 1600 korun a více za den), tj. za 6 let vynásobených 365 dny v roce a tento součet zvýšený o jeden až dva dny dle přestupnosti roku, tj. za 2191 dnů vynásobených náklady ve výši 1500 na den, tj. 2191x1500. Zaplatíme tak minimálně za výkon rozsudku odnětí svobody na 6 let 3 286 500 korun. Reálně však výdaje narostou o inflaci atd.

Celkem nás pak uložený trest bude stát rozdíl mezi výdaji na výkon uloženého trestu odnětí svobody ve výši 3 286 5000 korun a maximálním možným příjmem ve výši 108 000 korun (odhlížím od možné nedobytnosti pohledávky za výkon trestu odnětí svobody). Za tento trest tak v optimálním případě doplatí náš stát 3 178 500 korun, bude-li celý vykonán, v případě podmíněného propuštění se tato částka sníží.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Jiří Strýček byl položen dotaz

Důchodová reforma

Jak vysvětlíte, že SPD je schopné s vládou jednat o důchodech a prý i nějaké jejich návrhy připouští, ale vy se s vládou nedomluvíte? Není problém u vás? A chápu správně, že pokud vyhrajete volby, tak celou reformu, kterou tato vláda schválí zrušíte? A máte za ni už náhradu? Protože když jste byli v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

17:17 Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

Kolem soudců, státních zástupců, špiček policie a vůbec celé justice se v naší společnosti našlapuje…