Jeho smyslem je sporné transakce včas identifikovat a minimalizovat rizika pro bezpečnostní zájmy České republiky. Mohou důsledky epidemie koronaviru ovlivnit obsah i tohoto vládního návrhu? Návrh již v dubnu schválila vláda.

Navrhovaný mechanismus umožní státu monitorovat transakce, vyhodnocovat rizika s nimi spojená a v nutných případech konkrétní investici vhodným způsobem omezit – např. nastavením podmínek, za kterých může být realizována, nebo jejím zablokováním.

Česká republika tak má následovat zhruba polovinu unijních států, které už nějakou formu prověřovacího mechanismu provozují. Tuzemský zákon zároveň umožní zapojit se do spolupráce na úrovni Evropské unie, díky které by od října 2020 mělo dojít k rozsáhlejšímu sdílení informací o rizicích konkrétních investic.

Cílem celého systému, který navazuje na evropské nařízení, je reagovat na nové směřování toků zahraničních investic – globální investice dnes již nesměřují jen z Evropy, Ameriky a Japonska do asijských a afrických zemí, ale i opačně. Čím dál častěji jsme tak v Evropě svědky investic z Číny, Ruska nebo Perského zálivu.

Hospodářské přínosy takových investic však mají i stinné stránky. Např. u některých čínských investic se stále častěji věnuje pozornost bezpečnostním aspektům – za některými se skrývá politická či strategická motivace, za jinými zajištění přístupu k citlivým technologiím.

A přesně tyto důvody se mohou projevit i v době koronaviru, jak ostatně na konci března varovala ve svém sdělení Evropská komise. Podle ní mezi možné důsledky současného ekonomického šoku patří zvýšené potenciální riziko pro strategická odvětví, aktuálně zejména pro odvětví související se zdravotní péčí. Otevřenost EU vůči investicím proto musí být v současnosti více než kdykoliv předtím vyvážena příslušnými prověřovacími nástroji.

V kontextu mimořádné situace v důsledku COVID-19 by mohlo vyvstat zvýšené riziko pokusů získat prostřednictvím zahraničních investic zdravotnické kapacity (například na výrobu lékařského nebo ochranného vybavení) nebo související odvětví, jako jsou výzkumné instituce (například vývoj vakcín). 

Evropská komise, při vědomí těchto rizik, vyzývá členské státy, aby již nyní v plném rozsahu využívaly své mechanismy prověřování zahraničních investic a zohlednili tak rizika pro kritickou zdravotnickou infrastrukturu, vč. dodávek ze zahraničí. Česká vláda návrh zákona zavádějící prověřovací mechanismus aktuálně poslala do Sněmovny, ale při vědomí aktuální situace je třeba se ptát: reaguje již více než rok připravovaný zákon na aktuální rizika?

Na evropském vnitřním trhu nemusí rizika vyvolaná určitou investicí nutně končit na hranicích členského státu. A v tom je právě třeba spatřovat aktuální situací zostřený problém. Již dnes jsme svědky „pouhých“ dodávek zdravotnického materiálu z Číny nebo Ruska do Itálie. S dalším šířením koronaviru do dnes už všech členských států budou ale dodávky z potenciálně rizikových států přibývat a vliv zahraničí na evropskou kritickou zdravotní infrastrukturu v jednotlivých členských státech se bude zvyšovat.

Krizová situace (pandemie) je ideální pro nenápadnou a plíživou expanzi některých zemí skrze investice do zdravotní infrastruktury. I proto by měly být přijaty všechny dostupné mechanismy, jak bezpečnost České republiky před nežádoucími investicemi chránit.

Aktuální vládní návrh však počítá primárně s prověřováním investorů jen ze zemí mimo EU. Jenže jak je už dnes zřejmé, a jak ostatně ve svém sdělení varuje i Evropská komise, v brzké době se můžeme stát svědky na první pohled bezpečných investic z členských států, ve skutečnosti však realizovaných s cílem ohrozit bezpečnostní zájmy České republiky. Aby byla zajištěno skutečně důsledné prověřování zahraničních investic, měli bychom prověřovat všechny investice potenciálně ohrožující naše zájmy, a nejen ty pocházející z nečlenských států Evropské unie. Jedině tak bude možné skutečně naplnit ambiciózní cíl složitých prověřovacích mechanismů – ochránit bezpečnostní zájmy České republiky.