Moje vzpomínky na rok 89.

Dcera šla 17.11.89 celou demostraci až na Národní třídu. Když to skončilo, stála za stánkem PNS a tam na zemi ležel plachtou přikrytý člověk. Vedle stál policajt. Říkal jí - "Slečno, běžte pryč, to není pro vás". Zeptala se ho, co je s tím člověkem na zemi. Odpověděl - "Snad vidíte, je mrtvý". Za chvíli zastavil "anton", naložili ji k ostatním studentům a odvezli někam za Prahu, odkud potom šli do rána pěšky zpátky. Dopoledne, 18.11. byla myslím sobota, dělala jsem ještě na zahradě, dcera přijela a říkala - "Mami, to bylo hrozný, policajti tam starší lidi jako jsi ty řezali jak blázni a tahali za vlasy po zemi."  

V úterý jsme vzali dvě další dcery ( 4 a 2 roky) a jeli do Prahy. Myslím, že byly nejmladšími z těch asi 100 tis. lidí, kteří  na Václavák přišli.  Večer, když jsme se vrátili domů, napsala jsem transparent na celou šířku našeho baráku - "Základem svobody je pravda, zdravíme Václava Havla." Ráno lidi chodili kolem, nevěděli ještě moc o koho jde. Čekala jsem, kdy přijdou policajti, abychom to z baráku sundali. Nepřišli. Transparent tam visel až do volby V.Havla prezidentem. Později, když jsem starostovala a naše obec dostala titul Vesnice roku za Královéhradecký kraj, měla jsem možnost ten transparent Havlovi věnovat. Dnes jsem samozřejmě za tu změnu ráda, především proto, že ty dvě malé holky, na rozdíl od té nejstarší, mohly bez problémů vystudovat, že nikdo na nikoho nepíše posudky a nenutí chodit tleskat na schůze, že každý může podnikat, když se na to cítí, říkat si co chce a jet kam chce.

Ale ten čas šel dál, jsou jiné problémy, nebezpečnější. Propaganda je chytřejší, než byla ta přihlouplá komunistická. A nevěřím, že by Havel dnes stál na tribuně a opakoval prázdné žvásty o demokracii. Myslím, že sám se stal nakonec dobře vytipovanou naivní užitečnou figurou. Nebýt prezidentem, snad by dnes spíš říkal to, co říká jeho kolegyně z Charty 77 Lenka Procházková a jiní chartisté, kteří ovšem do žádných televizních debat zváni nejsou. A ti mladí, vyhlašující týdny neklidu, zvonění budíky a sprostotu vůči prezidentovi, jako kdyby tenkrát po té Národní šli oni a ne on, mi silně připomínají dřívější kádrové rezervy Socialistického svazu mládeže.....a nebo zfanatizované členy Hitlerjungend. Když vidím pana Hermana, kterým se mi vybavuje hlavní postava z filmu  Spalovač mrtvol,  dělajícího z tribuny na lidi viktorky, mám pocit hnusu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.