Česká republika se tak zařazuje za další země EU, jako je Rakousko, Francie, Itálie, Španělsko, Belgie či Británie, které letos zavádějí svoji vlastní digitální daň. Činí tak proto, že jednání ohledně tříprocentní celounijní digitálně daně poněkud ustrnula.
Digitální daň je však poměrně kontroverzní nástroj a jednotlivé země, včetně České republiky, se mohou od příštího roku kvůli jejímu zavedení dostat do mezinárodní obchodní pře. Je totiž vysoce pravděpodobné, že internetové firmy se budou bránit právní cestou. A mohou použít hned několik docela pádných argumentů.
Tím prvním je argument diskriminace. V případě Česka by se daň měla dotknout firem s celosvětovým obratem nad 750 milionů eur, čili 19,2 miliardy korun. Otázka je, jak tuzemská vláda tuto hranici obhájí. Dotčené internetové firmy budou velmi pravděpodobně argumentovat selektivností takového přístupu, či přímo diskriminací velkých hráčů.
Další argumentem bude odvolání se na mezinárodní úmluvy v daňové oblasti. Takže například internetová firma, která sídlí v Irsku a má digitální daň odvádět v Česku, se může snažit odvolat na podmínky vzájemné daňové úmluvy mezi Irskem a Českem a argumentovat, že Česko nemá právo ji zdaňovat. Taková situace může nakonec vést k mezinárodnímu sporu Irska a České republiky, k mezinárodní arbitráži.
V případě arbitráže pak dotčená internetová firma bude nejspíše argumentovat dvojím zdaněním. Digitální daň, včetně té české, je daní z obratu, nikoli ze zisku, což právě značí, že ke dvojímu zdanění dojít může. Právě na tomto základě už loni napadli zmíněnou zvažovanou tříprocentní celounijní digitální daň právní experti Evropské rady, což je jeden z důvodů, proč se jednání ohledně této daně tak vlečou. Bylo by zvláštní, pokud by podobnou námitku nevznesly internetové firmy samotné.
V neposlední řadě mohou internetové firmy předat celou věc své vlastní vládě, nejčastěji tedy vládě USA, odkud většina z nich pochází. Ta by pak záležitost pravděpodobně řešila jako obchodní spor přenesený na půdu Světové obchodní organizace. Dále se tak mohou vyhrotit již dnes poměrně napjaté obchodní vztahy mezi evropskými zeměmi a USA.
Česká vláda nyní musí zvážit všechny tyto aspekty. A zejména to, zda inkaso digitální daně v odhadované výši pěti miliard korun ročně stojí za uvedená rizika mezinárodních sporů, arbitráží, případně dokonce zhoršení vztahů se Spojenými státy, kde už celá věc přesahuje ekonomickou dimenzi a překračuje například i do dimenze mezinárodně-bezpečnostní.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV