Obecná inflace v eurozóně v srpnu zpomalila na rovná dvě procenta. Z hlediska Evropské centrální banky je však ještě závažnější stále poměrně mdlá dynamika jádrové inflace. To vykázala meziroční růst opět pouze ve výši jednoho procenta. Trh přitom v obou případech čekal rychlejší cenový růst. Nižší inflace přitom může oddálit zahájení zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky.
Obecná inflace se sice udržela mírně nad cílem ECB ve výši necelých dvou procenta, avšak to hlavně jen z důvodu růstu kolísavých cen energií. Ty v srpnu zdražovaly meziročně o více než devět procent. Efekt zdražení energií v první polovině letošního roku však bude v meziročním vyjádření postupně odeznívat, takže obecná inflace se v nadcházejících měsících nakonec vrátí pod úroveň cíle ECB.
Právě proto je závažnější hodnota jádrové inflace, která je o kolísavé položky očištěna. ECB si přála, aby zrychlovala, jenže ona si „dává na čas“. Mzdy sice v eurozóně vykazují aktuálně nejrychlejší růstovou dynamiku od roku 2012, avšak zůstává otázkou, zda se firmy v nejbližších měsících odváží promítnout růst mzdových nákladů do konečné ceny svých produktů. Odvahu jim bere napjatá atmosféra v oblasti mezinárodního obchodu, zejména nevyzpytatelnost dalších kroků administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Jeden příklad za všechny. Trumpova administrativa ještě začátkem léta sama navrhovala ve vztahu k Evropské unii vynulování cel ve vzájemném obchodě s automobily. Nyní, když na to EU přistupuje, se Trump „staví na zadní“. Buď tedy tehdy on i jeho administrativa blufovaly a nulová cla ve skutečnosti nechtějí, nebo se americký prezident domnívá, že si zatím se svoji hrozbou cly i jejich faktickým zaváděním počíná nadmíru úspěšně a může dalším nátlakem na EU vyhandlovat ještě lepší „deal“.
Ať už to je jakkoli, nejistota ohledně jeho dalších kroků a přetrvávající hrozba obchodní války mezi USA a EU zneklidňují evropskou firemní a podnikovou sféru. To má protiinflační účinek. Trhy zatím počítají s ukončením kvantitativního uvolňování s koncem letošního roku a se zahájením zvyšování sazeb v třetím čtvrtletí 2019. Pokračující nedostatečná jádrová inflace ale tento výhled může ohrozit.
Lukáš Kovanda, Ph.D.,
ekonom
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
