Letošnímu Světovému ekonomickému fóru v Davosu, které dnes začíná, budou více než kdy jindy v jeho padesátileté historii dominovat environmentální témata. Jestliže se loni někteří ušklíbli, že setkání hlav států, miliardářů (letos těch dolarových bude 119), šéfů nadnárodních podniků a aktivistických teenagerů (letos jich bude 10, včetně Grety Thunbergové) ve švýcarském alpském středisku by se mohlo přejmenovat na „Světové environmentální fórum“, letos to platí ještě více.

V každoročním šetření Světového ekonomického fóra ohledně klíčových globálních rizik letos jednoznačně dominují riziky environmentální. Těmi riziky konkrétně letos jsou: extrémní počasí, selhání v boji s klimatickou změnou, klíčové živelní pohromy, ztráta biodiverzity a poškozování životního prostředí lidskou rukou. Lze říci, že tato témata budou tvořit páteř agendy letošního Davosu, ať už v rámci jednotlivých hlavních řečnických vystoupení a panelových diskusí či během kuloárových, méně formálních hovorů.

Přece jenom, loni se mezi dvě z pěti nejdůležitějších témat – či globálních rizik – ještě vklínila alespoň dvě neenvironmentální, konkrétně technologická, a sice zneužití či krádež dat a kyberútoky. Téma z jiné oblasti než environmentální či technologické bylo součásti té nejdůležitější davoské agendy naposledy v roce 2017, kdy se jednalo o společenské téma migrace a geopolitické téma teroristických útoků. Environmentální tématika zkrátka postupem času fóru dominuje stále zřetelněji a letos je možné hovořit o dominanci absolutní.

Oproti roku 2010 je posun v zaměření davoského fóra taktéž patrný. Zatímco letos se klimatu bude věnovat takřka pětina všech seminářů a konferencí fóra, tehdy to bylo jen třináct procent. Pravda ovšem, před deseti lety svět zápolil s globální finanční krizí, resp. s jejími důsledky, takže na klimatické otázky přirozeně zbývalo méně času a prostoru.

Ze společenských témat letos bude hrát zásadní roli téma nerovnosti, ať už příjmové či té mezi muži a ženami. Mimochodem, počet ženských účastnic fóra od roku 2014 nepřetržitě stoupá, z úrovně patnácti procent na letošních bezmála 25 procent. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom