Proticyklická kapitálová rezerva byla v rámci Evropské unie zavedena jako důležitý nástroj makroobezřetnostní politiky v roce 2014. Jejím úkolem je ochrana bankovního sektoru vůči rizikům plynoucím z jeho chování v průběhu finančního cyklu, zejména z nadměrného růstu úvěrů, který vytváří systémová rizika a zvyšuje potenciál pro prudké výkyvy ekonomické aktivity.

Česká republika zůstává společně se Švédskem jedinou zemí Evropské unie, která má nastavenou kladnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Všechny ostatní státy EU ji stanovují na nulové úrovni. Slovensko začne uplatňovat proticyklickou sazbu ve shodné výši jako ČR, tj. 0,5 procenta, od letošního srpna. Klíčovým důvodem pro stanovení kladné sazby proticyklické rezervy byl České národní bance vývoj na tuzemském nemovitostním trhu. Zvyšování cen rezidenčních a komerčních nemovitostí se v dikci centrální banky neshoduje s fundamentálními faktory, což jinými slovy značí, že podle ČNB vzniká na tuzemském nemovitostním trhu bublina. Tu však ta samá ČNB pomáhá přifukovat udržováním intervenčního režimu, který v důsledku stlačuje sazby hypotečních úvěrů, čímž je činí dostupnějšími. Od příštího měsíce proto ČNB podnikne kroky ke zpřísnění podmínek na hypotečním trhu, kdy omezí poskytování hypoték s osmdesátiprocentním a vyšším podílem cizích zdrojů při financování nemovitosti. Právě toto chystané opatření bylo společně s blížícím se ukončením intervenčního režimu klíčovým důvodem, proč ČNB v rámci svého březnového rozhodnutí ponechala sazbu proticyklické kapitálové rezervy na stávající úrovni 0,5 procenta, a to navzdory „mírnému nárůstu systémového rizika.“  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom