V září se zlevňovaly Equa, Moneta a UniCredit Bank, avšak plošnému snižování sazeb, které jsme zaznamenali v květnu a červnu, odzvonilo.

V srpnu činila průměrná sazba hypoték – Fincentrum Hypoindex – 2,11 procenta, a byla tak nejnižší od října 2017. Po zmíněném zlevnění hypoték v podání Equa Bank, Monety a UniCredit Bank tak na tuzemském trhu působí již sedm bank, které na pětileté fixaci nabízí hypotéku s úrokem nižším, než jsou dvě procenta (viz tabulka níže).

V září ovšem už tržní úrokové sazby – jak na dluhopisech, tak na swapech – opět klesaly. Investoři se totiž začaly ve výraznější míře obávat nejen toho, že druhá vlna pandemie nastane, ale i toho, že by mohla mít opět závažné ekonomické důsledky, jako vlna jarní. Obava z vyhlíženého horšího výkonu ekonomiky, jejž by způsobila druhá vlna, snižuje inflační očekávání a vede investory k přeskupení finančních prostředků do bezpečnějších aktiv typu vládních dluhopisů. To oboje opětovně stlačuje tržní úrokové sazby. To otevřelo prostor k dalšímu snížení hypotečních sazeb v ČR, které nyní realizují ČSOB a Hypoteční banka.

Jenže otazníkem zůstává vývoj v nadcházející době, zejména pak po skončení moratoria na splátky úvěrů, včetně těch hypotečních. V současnosti tako stát – za peníze daňového poplatníka a za cenu rekordního zadlužení dějin – financoval či stále financuje nákladné speciální programy typu specifické podoby kurzarbeitu (program Antivirus). Ulevoval podnikatelům od placení záloh na sociální a zdravotní pojištění. Lidé si tedy i v čase koronavirové krize mnohdy uměle udržují své zaměstnání či živnost, případně mají další peníze od státu navíc. K tomu všemu nemusí splácet úvěry, včetně hypotečních, neboť stále platí moratorium. Moratorium platí do konce letošního října. Jedním z výsledků této situace – jež je ovšem udržitelná jen krátkodobě – je pokles podílu takzvaných nevýkonných hypoték tuzemských domácností na historicky rekordní minimum.

Ke konci srpna letošního roku – podle nejnovějších dostupných dat – činil podíl těchto nevýkonných hypoték, tedy například nesplácených, 0,84 procenta. Byl tedy historicky nejnižší. Před minulou krizí, tedy světovou finanční krizí, tento podíl nikdy neklesl pod úroveň jednoho procenta. Češi zkrátka splácejí své hypotéky nejlépe v moderních dějinách země. Ovšem i díky zmíněnému moratoriu. Po jeho skončení koncem tohoto měsíce lze očekávat nárůst podílu nevýkonných úvěrů, zejména těch spotřebitelských, ale v menší míře také podnikových a právě hypotečních. K 18. září 2020 využívaly české domácnosti moratorium při splácení úvěru na nemovitosti ve více než 33 tisících případech a v objemu čítajícím bezmála 63 miliard korun, vyplývá z údajů, které minulý týden zveřejnila Česká národní banka.

Zůstává otázkou, jak výrazně po ukončení půlročního moratoria naroste podíl nevýkonných hypoték. Je tedy stále nejasné, kolik hypotečních dlužníků bude schopno po ukončení moratoria svoji hypotéku splácet dále, jak je běžné, a kolik již ne. To se bude odvíjet od toho, jak silná bude ekonomika, až se postaví na vlastní nohy – tedy například od toho, jak výrazně na podzim stoupne míra nezaměstnanosti. Ta zatím, v září, zůstala až „zázračně“ nízko, na úrovni 3,8 procenta.

V případě závažnějšího průběhu druhé vlny pandemie proti sobě budou působit dvě tendence. Na jedné straně již probíhající pokles tržních úrokových sazeb, které bankám zlevňuje zdroje ke krytí poskytovaných hypoték. Na straně druhé růst podílu nevýkonných úvěrů a dalších nákladů, které bankám vzniknou s obecným zhoršením ekonomické situace a ukončením či zmírněním podpůrných opatření ze strany státu. Výsledný dopad na úroky hypoték je nejistý. Nelze ale vyloučit další pokles průměrné sazby hypoték v ČR pod úroveň dvou procent.

V případě méně závažného či nezávažného průběhu druhé vlny lze předpokládat, že vývoj tržních úrokových sazeb naváže na svůj srpnový vývoj, takže pokles sazeb hypoték by v takovém případě trvaleji ustal a časem by došlo k postupnému zdražování hypoték.

Nejlevnější hypotéky na českém trhu
(v %, pětileté fixace, k 5. 10. 2020):

1.     mBank                                               1,64
2.     Fio banka                                          1,68
3.     UniCredit Bank                                 1,69
4.     Sberbank                                          1,79
5.     Banka Creditas, Equa, Moneta        1,99

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom