Kromě časového překryvu je však obtížné hledat mezi růstem ceny zlata a růstem ceny bitcoinu nějakou těsnou souvislost.

Do jisté míry může oběma aktivům ke zdražování pomáhat obrat v měnové politice světově významných centrálních bank, zejména té americké. Americká centrální banka naznačuje, že už dost možná příští měsíc sníží svoji základní úrokovou sazbu, poprvé od roku 2008. To část trhu může motivovat k investici do zlata a/nebo bitcoinu, protože příslušní investoři si upevňují svůj dojem, že centrální banky jsou poměrně bezmocné v nastartování ekonomického růstu a inflace. A že jediné, co jim zbývá, je další měnové uvolňování, tedy ovšem také znehodnocování měny, doprovázené nízkými úroky. To však pochopitelně zvyšuje atraktivitu zlata nebo bitcoinu.

Někteří bitcoinoví pozorovatelé ale upozorňují, že cena kryptoměny je nezávislá na vývoji ostatních aktiv a že nyní bitcoin zdražuje, protože probíhá takzvaná čtvrtá parabolická fáze jeho cenového růstu. Cena bitcoinu se během ní, tedy nejspíše ještě letos, prý vyhoupne až na úroveň 100 tisíc dolarů za kus. Kryptoměna by tak byla pětkrát dražší než při kulminaci zatím poslední „parabolické fáze“, k níž došlo na sklonku roku 2017.

V případě zlata hraje roli vyhrocení napětí ve vztahu Spojených států a Íránu. Trumpova administrativa uvalila sankce vůči nejvyšším představitelům Íránu. Teherán v reakci uvedl, že to znamená trvalé znemožnění jakéhokoli diplomatického řešení konfliktu obou zemí. Geopolitické tenze a rostoucí riziko světově významného ozbrojeného střetu zlatu tradičně nahrávají. Zvyšují totiž nejistou ve světě, přičemž zlato je vnímáno jako pojistka vůči ní.