Taktika je to úžasná, i když možná instinktivní.

Novináři měli dvě možnosti, jak dostat politiky na lopatky. Buď odhalit jejich strašlivou aféru, například opsanou diplomovou práci nebo vykouřený doutník s asistentkou, nebo je nachytali na tom, jak si protiřečí.

Trump nějakou tu pornoholku podplatil (kdo ví, zda musel, nebo se jen vytahovala, kvůli vlastní reklamě). Chytit ho za slovo nemůže nikdo. Říká totiž každý den, každou chvíli něco jiného.

Proč to dělá?

Neřekl bych, že je to geniální vynález jeho poradců. Trump je manažer, podnikatel. Žil celý život v prostředí, kde vyhrává ten, kdo udělá 51 procent správných rozhodnutí. Těch 49 procent špatných shodí na podřízené. Neptá se na to, kdo co a kde řekl, ale co funguje. Lidé se nevyhazují proto, že udělali něco špatně, ale proto, aby byl někdo pro výstrahu vyhozen.

Velký manažer je pořád přítomen, nikdy ho nenachytáte, jeho cílem je cíl, kecy ho nezajímají.

Klasičtí politici zírají. Zaměstnanci a občané to oceňují.