Články profesora Budila čtu obvykle s velkým potěšením, což se ale netýká jeho příspěvku s názvem Milionchvilkaři jsou nepřátelé demokracie. Obstojíme dnes? (k přečtení ZDE). Tady vyrobil Budil pěkný guláš a tím, že se ve svém textu pozitivně odvolává na naprosto zmatený článek Petra Hampla (Proč dočasně podporuji svého premiéra – k přečtení ZDE), nasadil všemu korunu.

George Soros je falešná noční můra

Ivo Budil tvrdí, že pravděpodobně stojíme před další „barevnou revolucí“ organizovanou Georgem Sorosem a tyto revoluce spojil s tzv. arabským jarem. Co však mají barevné revoluce a arabské jaro podle Budila společného? Jsou prý protidemokratické, což ovšem přesvědčivý argument není. Vždyť přeci existují desítky dalších protidemokratických hnutí, jmenujme namátkou fašisty, komunisty, ultrakonzervativce, sekty a všechny druhy fundamentalistů všech církví i vyznání… Pokud Budil dále tvrdí, že cíle povstání proti zkorumpovaným, na desítky let zabetonovaným brutálním diktaturám v severní Africe a na Blízkém východě byly protidemokratické, jde o zjednodušení na úrovni Blesku.

Andrej Babiš má bohužel silné charisma

Řekněme si v klidu a bez strašení, o co v současných demonstracích v Česku jde. Je celkem pochopitelné, že zhruba jedno až dvě procenta našich spoluobčanů jsou naštvané a zklamané, že třicet let po listopadu je ministerským předsedou trestně stíhaná osoba, která často vyslovuje nepravdu, je nejspíš bývalým agentem StB a navíc argumentuje tak, jakoby celý národ měl IQ 70. Tento miliardář se za pomoci týmu drahých, jen jemu dostupných PR specialistů, stal nejsilnějším politikem v zemi poté, co si založil zcela nedemokratické hnutí, jehož členové se chovají jako jeho zaměstnanci. Mně zase přijde divné, když takové poměry někoho nechají klidným.

Profesor Budil ovšem ve svém článku spojuje naprosto nesmyslně Velkou francouzskou revoluci a Výmarskou republiku s pochopitelným rozhořčením normálních lidí. Z nich skoro jistě nikdo nestojí o změnu politického systému, ale chtějí, aby Andrej Babiš odešel z vlády a nejlépe i politiky. Budou bohužel zklamáni, protože při současném rozložení sil ve sněmovně žádná alternativa k současné vládě reálně neexistuje. Andrej Babiš by také mohl vládnout z pozadí a la Jarosław Kaczyński, což představuje maximum, čeho by demonstranti mohli dosáhnout, přestože by se ve skutečnosti nic podstatného nezměnilo. Odhaduji, že ani tuto malou radost jim premiér neudělá a žádné silné páky na něj zatím nemají. Má tedy vůbec smysl demonstrovat? Určitě ano, Babišovi odpůrci tak získávají hmatatelný důkaz velké lidské síly, vždyť plné Václavské náměstí dělá velký dojem. Babišovi voliči se možná zamyslí, jestli se náhodou nemýlí, když si tolik slušných a kultivovaně protestujících lidí myslí opak. Je také pozitivní, že se většinou pasivní Češi konečně zvedli od televize a z hospod a politicky se aktivovali. Bez aktivních občanů žádná demokracie nepřežije. Podle obou pánů (Ivo Budil a Petr Hampl) mají občané sedět na zadku a jednou za čtyři roky jít k volbám, kde má miliardář díky svým PR mágům a svému (těžko se mi to přiznává) nespornému charismatu jasnou výhodu.

Demonstranti změnu režimu nechtějí

Nic víc v tom není a taky nic víc demonstranti nezmůžou. Pánové Budil a Hampl si myslí, že demonstrovat proti Andreji Babišovi je chyba, cíle demonstrantů jsou nepoctivé a jejich úspěch by byl pro českou demokracii katastrofou. Mají stejné právo je odsuzovat jako já si myslet, že oba pánové totálně „ulítli“, že do svých článků nacpali spoustu ideologického harampádí, které tam vůbec nepatří, neboť s normální demonstrací normálních naštvaných lidí nijak nesouvisí. Tihle lidé nechtějí změnu režimu, jak jim oba zmiňovaní autoři podsouvají, ale přejí si, aby současný systém fungoval lépe, což mi připadá naprosto logické a pochopitelné.