Miroslav Kulhavý: Dozvíme se konečně pravdu o 17. Listopadu 89?

30.10.2019 9:36 | Zprávy

Předznamenání: jsem zvědav, kdo všechno zneužije tento památný den k žabomyším válkám a ke svému zviditelnění. Nebudu psát vyčerpávající elaborát; jen inspiraci k přemýšlení.

Miroslav Kulhavý: Dozvíme se konečně pravdu o 17. Listopadu 89?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Podvečerní Praha o svátku 17.listopadu

Myslím, že otázka z titulku je na místě. Jedna věc je skutečné rozhořčení občanů nad surovostí vůči studentům a i touze po změně. Plný Václavák a pak plná Letná bylo určitě občanské vzedmutí proti stávajícímu režimu, který, i přes určité perestrojkového uvolnění koncem osmdesátých let, potlačoval svobodu slova, tedy názorovou pestrost a zní vyplývající společenské změny.

Co vše tomu předcházelo však zůstává stále pod pokličkou; tedy až na střípky popisu některých událostí od lidí v zákulisí. Můžeme se ptát na příkladu: představte si, že jste v polovině 89. roku ve vrcholné funkci (Husák + byro), v předsednictvu KSČ se názory liší na to jak dál, v okolních státech se položilo Polsko a Maďarsko (NDR v září), Gorbačov dal vývoji volný průchod bez jakéhokoli zásahu dislokovaných sovětských vojsk (doma měl s perestrojkou starostí nad hlavu + zachovat si tvář při nepřímém přiznání, že SSSR byl USA v bipolárním soupeření uzbrojen), vrátit žezlo reformistům z 68., kteří by zachovali socialistický (státní) ráz hospodářsví nešlo – nebylo komu (část po smrti, část v Chartě 77 a zbytek částečně poníženě omilostněn), jen tak vyjít před ÚV KSČ nebo na Hradní nám. a mít pomyslné klíče od státu v ruce a ptát se: kdo má zájem?, to by bylo hodně ponižující s nejistou budoucností; tak tedy jak???

A jsme u té budoucnosti; ta byla jistě pro všechny funkcionáře KSČ všech stupňů nejdůležitější. Ale to hlavní, proč se vzdát vedení státu, chybělo. Nějaké výkřiky chartistů nemohly stačit. Bylo potřeba všelidového odporu a požadavku na změnu. Ale samozřejmě tak, aby to v čase následujícím komunistům příliš neublížilo. A PRÁVĚ ZDE, KDO DAL POKYN K UDÁLOSTEM NÁSLEDUJÍCÍM, JE INFORMAČNÍ EMBARGO. 

Do jaké míry spolupracoval Miroslav Štěpán s Stb a „Národní třídu“ připravil, není potvrzeno. Co je jasné, jsou provokatéři Stb v čele průvodu z Albertova, kteří oproti původní trase, zavedli průvod na Národní, kde byli již připraveni obuškoví esenbáci a rovněž byla připravena technika na uzávěru zezadu. Dále je jasné, že akce „mrtvý student Šmíd – alias estébák Zivčák, nebyla jeho soukromá iniciativa.

Generál Lorenc, šéf Stb se k přípravným akcím nezná a je pravda, že vydal příkaz všem složkám, aby se do dalších akcí nijak nezapojovali. Ale příprava již několik měsíců před tím probíhala – viz skartace největších ryb někdy po létě. Kdo to asi byl? Funkcionáři  z vedení závodů? Nebo z vrcholných úřadů? To se asi už nedozvíme.

Do čela protestujících se celkem přirozeně postavili chartisti s Havlem v čele + někteří z Prognostického ústavu a také umělci. Za komunisty dosedl na vyjednávající židli Ladislav Adamec a to bez pověření vedení KSČ, ale nutno říci, že komunisti mu vděčí za mnohé. Z počátku si postavil požadavek, aby aktuálně komunisti zůstali u moci, ale zrekostruovaná vláda s většinou komunistů byla odmítnuta. Adamec odjel do Moskvy, ale Gorbačov jej nepřijal.  Nicméně, při nepotvrzených informacích, že byl dlouhá léta ve styku s KGB, je otázkou, s kým se jel poradit.

Svou roli vyjednavače si Adamec utvrdil účastí na Letné, přestože byl jako pragmatik za odmítnutí generální stávky vypískán. Vděk komunistů a současně Havlovo velké mínus se pojí k dohodnuté KONTINUITĚ PRÁVA. Tím se spláchly do žumpy zapomnění mnohé persekuce tisíců lidí. Další metál měli komunisti udělit tomu (Havel?), kdo pustil do éteru heslo „Nejsme jako oni!“ To odbouralo snahy o potrestání alespoň těch největších hříšníků.

Jak velká morální díra v rámci sametu (tedy rámci pokračujících dohod) musela být vykonána, když komunisti masově souhlasící se zavíráním Havla, musí toho samého zvolit ve FS prezidentem! Nástup Občanského fóra (OF) byl jistě dobrý počin, neb se do veřejného prostoru dostali noví lidé, ale jejich nezkušenost dala Klausovi zelenou bez řádné opozice. Co následovalo, tedy privatizační zhasnutí nad rozprodáním republiky, je už všeobecně známo, včetně finálního  špuntu v podobě Klausovy amnestie.

Myslím, že 30 let je už dostatečně dlouhá doba, aby se občané seznámili s tím, jak byl jejich masový projev v 89. předem naplánován. Dnes už stejně mnozí, kteří na Václaváku mávali klíči vědí, že byli i na Letné pouhými statisty a v letech následujících se nedočkali toho, proč se angažovali.

17. listopadu patří vzpomínka především studentům před 80 lety, kdy po zavření českých vysokých škol trestali Hitlerovy pohůnci studentský odpor popravami a vězením. Ano, také je na místě si připomenout vystoupení studentů v 89., kdy však obušková persekuce je s 39. rokem nesrovnatelná. A to nikterak nechci umenšovat utrpení těch, kteří museli obuškovým špalírem projít.  Přesto, už i pro ně samotné, by mělo být zveřejněno, co předcházelo tomu, než byli účelově zneužiti pro časy příští.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ivan Adamec byl položen dotaz

Souhlasíte s tím, že dopravní infrastruktura je páteří ekonomiky?

A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…