Když se však podíváme na reálné platy mnohých našich pracujících, musíme konstatovat, že se to k vykořisťování dost blíží. A jsme dnes snad již zemí demokratickou, tedy demokratickou v západním stylu, jak si u nás řada bývalých nespokojenců, údajně utlačovaných minulým režimem, vysnila. Jak je tedy v této naší vysněné demokracii možné, že výše minimální mzdy za celý měsíc poctivé práce donedávna činila pouhých 9.900.- korun českých, a nyní, teprve od ledna 2017, zásluhou vládnoucí ČSSD, činí jen 11.000.- korun?

Uvědomují si vládní činitelé, že se za takový plat u nás dnes nedá žít? Uvědomují si páni poslanci, jako naši volení zástupci, že mnozí podnikatelé tuto cifru striktně a rádi dodržují, nezaplatí ani za vysoce kvalitní práci svým pracovníkům ani o haléř víc, a je jim naprosto jedno, jestli za tento plat mohou nebo nemohou jejich zaměstnanci normálně žít, protože tuto částku většina z nás měsíčně zaplatí za byt a poplatky s tím spojené, a aby se vůbec uživili, musí hledat další pracovní poměr, popřípadě pracovat kdekoliv jinde tzv. na černo?

To znamená, že takový pracovník je nucen (a bohužel naším demokratickým státem), hledat si druhé, případně i další zaměstnání, kde dostává určité peníze bez jakéhokoliv výkaznictví a je v podstatě takovým zaměstnavatelem vydírán nejen tento pracovník, ale je jím okrádán i stát, protože za takto, na černo zaměstnaného pracovníka, podnikatel neplatí žádné daně, žádné zdravotní, ani sociální pojištění, a pokud se to některému z uchazečů o práci, kterým právě proto také nebudou tato léta započítána ani do nároku na důchod, nelíbí, je z firmy nemilosrdně vyhozen. Na taková místa jsou pak přednostně najímáni zahraniční migranti, většinou uchazeči o azyl z Ukrajiny, a někteří další, kteří jsou však doslova vykořisťováni ve stylu 18. století.

V této souvislosti je zajímavé tvrzení mnohých politiků, že česká ekonomika se bez pracovníků z ciziny neobejde a nejraději by sem zřejmě vpustili i muslimy s teroristickými sklony v domnění, že by ti snad byli ochotni u nás dodržovat naše české zákony, a nebo dokonce pracovat.

Naši poctiví podnikatelé si ovšem vybírají zejména ty cizince, kteří si sami moc vybírat nemohou, a najímají je většinou na dvanáctihodinové směny, často i do nepřetržitých provozů, jako pomocné stavební dělníky na stavby, jako pomocné dělnice a uklízečky do restaurací, do pekáren, skladů apod., a neplatí jim ani tu základní minimální mzdu, ale pouhých 50.- korun na hodinu.

Generální ředitelka personální agentury Manpower Group a předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb v České republice, Jaroslava Rezlerová tvrdí, že tyto pracovníky k nám nelegálně dohazují nelegální agentury bez jakéhokoliv povolení, které s těmito lidmi jednají za podmínek jako z předminulého století. Takoví pracovníci ale v podstatě nemají na vybranou, neboť jinak by zůstali zcela bez prostředků. I když tyto aktivity různých personálních agentur kontroluje Státní úřad inspekce práce, který za poslední 4 roky odhalil více než 10 000 nelegálních dělníků, což je však zřejmě pouhý zlomek skutečných případů, musíme i dnes, v době již zaběhnuté demokracii připustit, že u nás dochází k opravdu tvrdému vykořisťování, což ovšem leccos o kvalitě naší demokracie svědčí.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.