Meziroční růst nominálních mezd byl navíc v 1. čtvrtletí letošního roku i nadále částečně zkreslován specifickými faktory související s pandemií Covidu19 (začátek loňského roku) a celkově i nižší statistickou základnou z loňského 1. čtvrtletí.

V dalších čtvrtletích letošního roku bude pokles reálných mezd s ohledem na prudce rostoucí inflaci pravděpodobně ještě výraznější. V souhrnu za celý letošní rok je při předpokládaném růstu nominálních mezd mezi 6 – 7 % a spotřebitelské inflaci mezi 14 – 15 % nutné očekávat pokles reálných mezd kolem 7 %. Takto hluboký pokles reálných mezd bude zcela bezprecedentní a velmi negativně se propíše do kupní síly českých domácností a samozřejmě i do jejich spotřeby. V 21. století mzdy reálně poklesly jen třikrát a to v letech 2012 a 2013 a poté v roce 2020. Ve všech třech těchto letech však nebyl pokles reálných mezd zdaleka tak hluboký jako tomu pravděpodobně bude letos.

Vývoj mezd v 1. čtvrtletí se v jednotlivých odvětvích výrazně lišil, přičemž platilo, že více rostly mzdy v soukromém sektoru. Nejrychleji vzrostly mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví (15,9 %), kde se pozitivně promítlo vyplácení ročních odměn v kombinaci s nižší statistickou základnou ze začátku loňského roku. Dvouciferně mzdy vzrostly ještě zaměstnancům realit, zaměstnancům v ubytování, stravování a pohostinství a dále v administrativě a v kultuře.

Mzdy ve zpracovatelském průmyslu, kde je zaměstnáno nejvíce osob, vzrostly podprůměrně o 6,8 %. Výrazně slabší byl nominální růst mezd, respektive platů, ve veřejném sektoru s nízkým růstem ve školství (3,4 %), ve zdravotní a sociální péči (2,7 %) a ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním zabezpečení (jen o 1,9 %). Po očištění o inflaci zde reálně mzdy poklesly až o 8,4 %.