Pamatuji si, jak vlastně nedávno, pan Láska obcházel politické strany a sliboval jim, že když ho podpoří ve volbách,  bude hájit jejich zájmy jako lev. Byly to strany Pirátů, Zelených a Křesťani. Pokud jsem na nějakou stranu nezapoměl.

Když mu nevyšel záměr stát se poslancem, tak alespoň senátorem. Z pohledu  obyčejného občana  je být senátorem naprosto nenáročným vedlákem. Za ty prachy –nulová zodpovědnost. Pak řeknou: My nic, to oni nás přehlasovali.

Uvidíme-li záběr televize ze Senátu, tak tam někdy i předběhnou poslance v neúčasti v práci. Zrovna předevčírem si asi předseda ? parlamentu v televizi stěžoval, že toho dne nemohli hlasovat, protože na to jich nebylo v práci dost.

Jak to, že je nevyhoděj za ztrátu důvěry – na hodinu? V sále pak připomínají tak noty na buben. Nakonec si pan Láska vybral, že bude senátor za Zelený.

Kdybychom tedy volili za poslance a senátory občany, co dokáží zastupovat a hájit zájmy tří (někdo by dokázal i pěti stran) naráz, potom bychom mohli počet poslanců a senátorů zredukovat na třetinu. A možná i na čtvrtinu. Životní úroveň všech obyčejných lidí by se mohla zvednout i o 20 procent? Nebo by se mohly splácet bilionové dluhy, co ti všichni nadělali. Všichni za to mohli!