Domov je místo, kde každý cítí, kam patří, kam se rád vždy vrací, kde jsou místa, se kterými je spojen, kde kolem žijí lidé podobní jako on, nejbližší i vzdálenější, ale přesto stejně spjatí se svou krajinou. Pak dál jsou hranice, přírodní i umělé, a za nimi žijí lidé nejprve málo odlišní (většinou jazykem), a dál a dál ti, kteří toho s námi mají již jen málo společného. Ale i ti mají svůj domov, který je jim stejně drahý, jako nám ten náš.

Naším domovem je přirozeně Česká republika, ale v širším pojetí světadíl Evropa. S Evropany jiných národů sdílíme podobný vzhled, podobnou mentalitu, podobné dějiny, kulturu, duchovno, atd. Ne stejné, ale podobné. A stejně tak jsou si podobné zase národy jiných světadílů – Afriky, Asie, obou Amerik… V každém světadílu světa žijí lidé přizpůsobení svému kontinentu, svému podnebí, mají svůj temperament, svůj typ jazyka a komunikace, mají zase své přednosti a nedostatky.

A jednotlivé kontinenty jsou od sebe odděleny přirozenými hranicemi, které už dávno vytvořila příroda. Tyto hranice nejsou nepřekonatelné, nebyly ani v minulosti, ale dříve to stávalo více námahy a času než dnes. Hranice zemí a národů, kontinentů a ras mají jeden hlavní úkol: ukázat přirozené jednotlivé části zeměkoule, kam jednotlivé národy patří. Na těchto územích měli lidé těchto národů vše, co potřebovali ke svému způsobu života, k obživě, kultuře, a přirozenému vývoji. Překračování těchto hranic má jen jeden účel – a to přenos určitých hodnot jedněch národů druhým, určitým malým počtem jednotlivců, aby mohlo dojít ke vzájemnému obohacení a dalšímu pokroku. Víme z historie, že v případech násilného překročení hranic jedním národem k jinému následoval většinou zánik národa menšího. K podobnému zániku docházelo i tehdy, když národ nerespektoval (nechránil) svoje hranice, a dobrovolně nechal přicházet cizince na svoje území ve větším počtu.

Přestože by se dalo říci, že tyto přirozené skutečnosti jsou každému známé, a je tak jednoduché je dodržovat (vzpomeňme třeba na ochranu svého teritoria přírodními kmeny), nastaly v dějinách lidstva i případy, kdy je vládci některých národů nerespektovali, a následky známe z historie velmi dobře. Dalo by se říci, že dnes bychom měli být již náležitě poučeni. Žel, není tomu tak. Po strašlivých pokusech změnit řád světa a lidstva komunistickými a nacistickými diktátory se stáváme přímými svědky experimentu dalších „reformátorů“ o změnu přirozeného prostředí Evropy. A to rafinovanému, pod pláštíkem humanismu, milosrdenství a dalších „pomocí“, odstranit z Evropy vše, co by bránilo opětovnému pokusu zavedení vlády z jediného centra všem jejím obyvatelům, zmanipulovaných propagandou… a žel už i genocidou cizími agresivními kmeny, které si za tímto účelem tito „reformátoři“ do Evropy zvou.

Ale kdo jsou tito „reformátoři“? Mohou to být jen (pro nás nepoznané) tzv. diskrétní elity, které k tomu mají takové prostředky, o jakých se nikomu nezdá, a nikdo z nás je nikdy nemůže potkat. My vidíme jen jejich sluhy, kteří za jidášský groš předvádějí svým bližním divadlo politické korektnosti, falešného soucitu, orwellovského newspeaku (černá je bílá, bílá je černá), propagandy na všech stupních škol, a permanentní masáže všech větších médií. Kdo má jiný než „reformátorský“ názor, je dehonestován soudobou inkvizicí na úroveň hlupáka (v lepším případě), ale většinou na xenofoba, extrémistu a fašistu. A kdo by takovým chtěl v očích veřejnosti být, že? Velice účinná zbraň, taková lživá pomluva. Používají jí politici, „neziskovky“, novináři… všichni dobře placení z peněz globalistických „reformátorů“.

Ale co můžeme udělat my, prostí občané? Především nevěřit většině současných elit a médií, a ověřovat si veškeré zprávy i z jiných zdrojů. A v podzimních volbách říci rozhodné NE všem systémovým stranám zprava i zleva, neboť lžou všechny, a pro trochu moci a peněz jsou ochotny nebránit náš domov před barbarskými nájezdníky z jiných kontinentů, jejichž zájem je dnes, po stovkách vražd, loupeží a znásilnění, již naprosto jasně vidět. Většina našich politiků, „neziskovkářů“ a novinářů jsou škůdci této země, a v říjnových volbách máme možnost zastavit jejich chtění po genocidě Evropy, a naší České země. Dejme hlas jen těm, kteří jasně říkají NE migraci, a NE konci národních států a podřízenosti nevolených neomarxistických úředníků Bruselu, jejichž cílem je jen superstát EU, a naprostá poslušnost všech obyvatel dříve svobodné Evropy. Multikultura, inkluze, gender a buzikult jsou jejich dnešní „světlé zítřky“. Zastavme je. Brzy může být pozdě!

Oldřich Pružina