Člověk by očekával, že pokud i občané USA tyto služby chtějí mít, ale mít je nemohou, protože peníze na ně potřebné jdou jinam – a to právě do oněch válek – budou se ptát vlády na důvody těch válek. A budou se ptát vlády i na to, co se těmi válkami vlastně dosáhlo? Konkrétně pro ně?

(Nedosáhlo se jimi nic. Jen to, že jejich potřeby byly obětovány, aby vojenskobezpečnostní komplex mohl dál tloustnout).

Ale američtí občané se naštěstí vlády na nic neptají, podobné otázky nekladou ani média ani Kongres, a velké spiknutí ticha se klene nad velkou zemí jako záhada, pro kterou vysvětlení hledáte, ale nenacházíte.

A tak jako nejpravděpodobnější odpověď na ni je nejspíš ta, že Američané stále ještě považují ony války za vládní odpověď na 11. září z roku 2001. I když to má samozřejmě háček. A to ten, že Afghánistán, Irák, Libye, Jemen a Irán (ten jediný z jmenovaných sice napaden ještě nebyl, ale zřejmě ho to též čeká), nemají s 11. zářím nic společného. Mají ale muslimské obyvatelstvo a Bushovi ml. a presstitutkám se prostě podařilo vložit do amerických hlav mezi 11. září a muslimy rovnítko.

Možná, že kdyby Američané a jejich „představitelé“ v Kongresu měli pojem, o čem všechny ty války jsou a co všechno obnášejí, osmělili by se možná aspoň k nesmělým námitkám. Protože ale ani k nim se nikdo nemá, kousnu do toho jablka sám a prozradím aspoň to, o čem washingtonská válka v Sýrii, i zatím jen zamýšlená washingtonská válka proti Iránu, vlastně jsou.

Důvody pro válku v Sýrii

Existují tři důvody pro washingtonskou válku v Sýrii. Prvním jsou zisky vojenskobezpečnostního komplexu USA. Tento komplex (varoval před ním jako před největším nebezpečím pro příští americký osud už prezident Eisenhower), je kombinací mocných soukromých i vládních zájmů, které k ospravedlnění svého ročního rozpočtu, převyšujícího hrubý domácí produkt mnoha zemí dohromady, potřebují hrozbu a nepřítele. A ti, když nejsou, musí se vytvořit. Břemeno tohoto obřího rozpočtu pak dopadá na americké daňové plátce, jejichž reálný roční příjem se už po několik dekád nezvedl ani o píď, zatímco jejich průměrné zadlužení se zvýšilo.

Druhý důvod souvisí s neokonzervativní ideologií USA jako jediného světového hegemona. Podle neokonzervativců (kteří určitě nejsou konzervativci), zhroucení komunizmu a socializmu poskytlo světu znamení, že dějiny si jako svou budoucnost vybraly „demokratický kapitalizmus“, který ovšem ve skutečnosti není ani demokratický a ani kapitalistický, ale jde o světový socioekonomický a politický systém, který by se dal nazvat amerikanizmem. A tento „amerikanizmus“ se nyní Washington coby svou světovou nadvládu chystá nasadit na celý svět.

Samozřejmě Rusko, Čína, Sýrie a Irán, které tuto nadvládu nad sebou odmítají, musí být destabilizovány a zničeny, protože americkému „amerikanizmu“ prostě stojí v cestě.

Důvod třetí souvisí s izraelskou potřebou vodních zdrojů, nalézajících se v jižním Libanonu. Už dvakrát vyslal Izrael svou armádu do této oblasti, aby si ji ke svému státu připojil – a dvakrát byla tato opěvovaná armáda z Libanonu vyhnána milicemi Hizballáhu, podporovaného Sýrii a Iránem. Takže: Jestliže Američané tyto pomocníky Hizballáhu (Sýrii a Irán), zlikviduje, bude mít izraelská armáda k ukradení jižního Libanonu už volnou cestu, stejně jako ji měla, když ukradla část Palestiny a Sýrie.

Podívejme se na fakta: Už 16 let dovolují lehkověrní Američané své korupční vládě ve Washingtonu, aby biliony dolarů, které jsou tak zoufale potřebné doma, odváděla vojenskobezpečnostnímu komplexu, službě neokonzervativní ideologie a Izraeli.

Závěr z takovéhoto počínání plynoucí? Americká demokracie je podvod. Slouží komukoliv s výjimkou Američanů samotných.

A jaký důsledek toto počínání americké vlády, sloužící neamerickým zájmům, může přinést?

Důsledkem nejpozitivnějším by byla chudoba pro 99 procent Američanů. A důsledkem nejhorším nukleární armageddon.

Washingtonské posluhování vojenskobezpečnostnímu komplexu, neokonzervativní ideologii a Izraeli přehlíží důležitá fakta. Izraelský zájem svrhnout syrskou a iránskou vládu je totálně protikladný ruskému zájmu zatarasit cestu džihádistům na území Ruské federace a Střední Asie. Takže je to vlastně Izrael, který vmanévroval USA do přímé vojenské konfrontace s Ruskem.

Finanční zájem vojensko-bezpečnostního komplexu obkolesit Rusko raketovými základnami je neslučitelný s ruskou suverenitou, stejně jako je s ní v rozporu neokonzervativní tlak na americkou světovou hegemonii.

Ve Washingtonu Trump nevládne

Prezident Trump Washingtonu nevládne. Vládne mu vojensko-bezpečnostní komplex, izraelská lobby a neokonzervativci. Tyto tři zájmové skupiny získaly předkupní právo a osud amerických občanů, kteří byli z rozhodování o své budoucnosti vyřazeni.

Každý americký poslanec či senátor, který se kdy Izraeli postavil, byl v následujícím volebním boji poražen. Když Izrael něco chce či o něco žádá, projde to oběma komorami Kongresu vždy jednohlasně. Jak admirál Tom Moorer, náčelník námořních operací a předseda spojených náčelníků štábů veřejně prohlásil: „Žádný americký prezident se Izraeli nemůže postavit. Izrael zkrátka dostane vše, oč žádá, bez ohledu na to, jaké důsledky to přinese Americe.“

Měl pravdu. USA dávají Izraeli každým rokem dost peněz na to, aby si za ně naši vládu koupil. Naše vláda je zodpovědnější Izraeli, než vlastním lidem. Hlasování ve sněmovně i senátu to potvrzují.

Neschopen postavit se malému Izraeli, Washington však soudí, že dokáže zastrašit Rusko a Čínu.

Planeta Země a tvorové na ní žijící nepotřebují v tuto chvíli nic víc, než západní vůdce, kteří by měli rozum i mravní integritu a chápali, kde jsou hranice jejich moci.

Západní svět však takové vůdce nemá.

(přeložil Lubomír Man)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele