Po roce 2019, poté, co skončí smuteční hostina za velké tranzitní státy, budou si tyto země muset vybrat nákup plynu buď v Německu, nebo v Rusku. Plynovod Nord Stream 2 udělá definitivně z Německa hlavního partnera Gazpromu v Evropě poté, co Ukrajina, Polsko a pobaltské státy, v rámci boje proti závislosti na ruském plynu tuto roli dobrovolně odmítly.

Sbohem, Porošenko!

Kyjevu bylo jasně vysvětleno, proč se bude i přes jeho odpor realizovat nový rusko-německý plynovod pod Baltským mořem. "Když říkáte, že to není ekonomický, ale ryze politický projekt zaměřený proti Ukrajině, zapomínáte, že jsou v něm zapojeny i evropské společnosti. Gazprom jej ovládá jen z 51 procent," řekl ukrajinskému serveru Evropejskaja pravda zdroj z Evropské komise účastnící se jednání s Gazpromem.

Nord Stream 2 podporuje společenství, které sdružuje 44 plynárenských společností v Evropě

Jinými slovy, zatímco se tvrdí, že Moskva používá plyn jako obušek pro krocení Kyjeva, je třeba si uvědomit, že jejími "komplici" jsou v tomto případě také Londýn (Shell), Amsterdam (Shell), Berlín (E.ON, BASF / Wintershall), Paříž (Engie) a Vídeň (OMV).

Kromě toho zdroj tomuto webovému deníku naznačil, že Kyjev má mezi hlavními zeměmi v EU jen málo sympatií. Důvodem je faktický bankrot společnosti Naftogaz. A tranzitní partner v konkurzu je velmi nespolehlivý, takže Rusko má v Evropě velkou podporu.

Reálné otroctví

Nord Stream 2 podporuje společenství, které sdružuje 44 plynárenských společností v Evropě. Ač to může znít podivně, přímé dodávky plynu z Ruska do Německa podmořským plynovodem pod Baltským mořem nejsou v rozporu se společnou energetickou politikou, ale podporují ji.

"Plyn, který přichází do Evropy mimo Ukrajinu, Bělorusko a ostatní země, přichází do Německa, což je země s dobrou pověstí a volným trhem. Plyn může být dodáván za konkurenční ceny, a to i do východní Evropy", řekl nedávno Gertjan Lankhorst, šéf Eurogasu.

Východní Evropa mezitím v rámci boje s Gazpromem uvízla v reálném otroctví výrobců zkapalněného zemního plynu.

Polsko i Litva na vedlejší koleji?

Litva, která před rokem zřídila mobilní terminál LNG v Klajpedě, s překvapením zjistila, že plyn z Norska je o polovinu dražší než ruský. A dokonce se snažila upravit své smluvní povinnosti. Ještě více překvapené je Polsko, které si rovněž pořídilo terminál LNG - ukázalo se totiž, že cena zemního plynu z Kataru je dvakrát vyšší než za plyn od nenáviděného Gazpromu. Obě země mají smlouvy na dvacet let, které zahrnují princip "take or pay". (Kontrakt obsahuje vysoké pokuty za neodebrání nasmlouvaného množství - pozn. edit.)

Nedávno byl podepsán kontrakt na výstavbu plynovodu mezi Polskem a Litvou. Evropská komise jej označila za prioritu a vyčlenila na něj 300 milionů eur. Lze předpokládat, že za několik let budou Polsko a Litva mít možnost prodávat si navzájem přebytky drahého plynu. Co se tím snaží dokázat světu, je však záhadou.

Bleskovka

Gazprom teď totiž získal skvělý argument ve sporu o neférových cenách. Ve skutečnosti se platit musí! A ještě více, než se dosud platí Rusku.

Ostatně se to týká také Ukrajiny. Pokud je Kyjev ochoten kupovat mnohem dražší reverzní plyn, pak argument o příliš drahé ceně od Gazpromu ztrácí veškerý smysl.

Realizace plynovodu Nord Stream 2 mezitím nabývá hmatatelné obrysy. Touhu podílet se na financování projektu a na příští emisi eurobondů Gazpromu již ohlásila italská skupina Intesa Sanpaolo. Ta už zkušenosti s cennými papíry tohoto ruského monopolu má.

"Poslední dluhopisy v hodnotě jedné miliardy eur jsme prodali okamžitě, bleskově, poptávka dvakrát přesáhla objem eurobondů," řekl ruské tiskové agentuře RIA Novosti Antonio Fallico, předseda představenstva Banca Intesa.

Nezávislost? Na zdravém rozumu...

Šéf Eurogasu je přesvědčen, že je špatné směšovat plynový byznys s politikou. Hodnocení nových projektů pro přepravu ruského plynu do Evropy je třeba brát tak, že jde o významnou investici do infrastruktury Starého světa, nikoli o posílení ruské síly na trhu "modrého paliva". Gertjan Lankhorst nesouhlasí s těmi, kdo považují Gazprom za monopolní, protože jen několik států v Evropě závisí na jeho dodávkách.

Je nepravděpodobné, že Ukrajina nebo pobaltské státy dají na stanovisko odborníků, kteří vědí, jak hospodařit s penězi, nikoli jen jak vytřískávat politické dividendy ze silných prohlášení. Boj s Gazpromem je přece tak vzrušující …a přitom tak odtržený od skutečné ekonomiky.

Po roce 2019 si tyto země budou muset vybrat nákup plynu buď v Německu, nebo v Rusku. V Německu bude samozřejmě dražší. Není však nemožné, že třeba Polsko bude preferovat ruský plyn přicházející ze Západu, kam před tím dotekl novým potrubím z Východu. Nezávislost na zdravém rozumu holt něco stojí.

Rusku to bude fuk. Své peníze bude inkasovat v každém případě.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele