Ačkoliv schůzka producentů dopadla dle očekávání - to znamená, že v této fázi (cca tři týdny po vstoupení dohody v platnost) lze jen těžko očekávat něco jiného než vyjadřování spokojenosti - tak na místě stále zůstává obezřetnost. Jak již poznamenala minulý týden Mezinárodní energetická agentura (IEA), na zhodnocení toho, zda je dohoda dodržována, je stále příliš brzy.I když jsou statistiky o produkci a spotřebě ropy a ropných produktů zatíženy značnou mírou nejistoty, tak se však zdá, že komentáře ministra al-Faliha možná spíše zrcadlí přání producentů než pravděpodobnou budoucnost.

Odhady IEA (ani EIA) nejsou s výše nastíněným tempem poklesu zásob příliš kompatibilní. Kromě toho, ani tržní indikátory nenaznačují, že by se v tuto chvíli na trhu s fyzickou ropou dělo něco zásadního. Pravda sice je, že cena ropy po loňském listopadovém zasedání OPECu vzrostla asi o pětinu. O skutečném stavu fyzického trhu však spíše než absolutní výše cen ropy vypovídá tvar forwardové křivky (viz například dopady intervence IEA v červnu 2011). A ta prozatím skutečně žádné převratné změny (jako například náhlý nedostatek ropy na trhu) nenaznačuje.

Uvidíme, s čím producenti přijdou na další schůzce. Ta by se měla odehrát ve druhé polovině března v Kataru. Do té doby již budou k dispozici první odhady produkce za leden a únor a možnost posoudit, jak se dohodu daří naplňovat, bude přece jen větší.Autor je finanční analytik.