Proti této skutečnosti se postavila Česká asociace rusistů, jejíž předseda Jiří Klapka předal na MŠMT v úterý následující otevřený dopis, v němž vysvětluje nesmyslnost a ryze politickou motivaci tohoto úředního aktu:
Vážený pane ministře,
jako představitelé České asociace rusistů, z.s. – profesní organizace sdružující především učitele ruského jazyka a literatury, jsme velmi znepokojeni Vaším postojem k výuce ruského jazyka na školách v České republice. Jsme znepokojeni zjevnou snahou potlačit výuku ruského jazyka na českých základních školách v rámci Velké revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, které určují podobu vzdělávání u nás. Velice nás zaráží, že při výběru druhého cizího jazyka nemá být počítáno s ruštinou, kterou si bude možno volit jen jako případný třetí cizí jazyk ve školách s rozšířenou výukou jazyků.
Od roku 1989, kdy si žáci mohli cizí jazyk začít vybírat podle vlastních preferencí, až do nedávné doby si ruština na českých školách (po počátečním útlumu v 90. letech) vedla velmi dobře. Co do počtu žáků učících se rusky na základních školách od r. 2003/04 do roku 2012/13 ruština zaznamenala trvalý nárůst, a to z 0,10% na 3,96%. Během dalších tří let se výuka ruštiny téměř zdvojnásobila. Na počátku školního roku 2014/15 dosáhla 7,34% a poté se stabilizovala na úrovni přibližně 7% až do školního roku 2022/23. Jsou ovšem kraje, kde se ruštinu učí mnohem více žáků – 10% i více. Ruština si vždy držela 3. či 4. místo (po angličtině a němčině), které si střídavě vyměňovala většinou s francouzštinou. V některých letech byla i na místě druhém. Pro výuku ruského jazyka na různých typech škol bylo českými autorskými kolektivy vytvořeno několik moderních učebních komplexů (Raduga po-novomu, Pojechali, Klass, Klassnyje druzja a další). Příslušná nakladatelství na svých webových stránkách nabízejí k těmto učebním komplexům také řadu doplňkových a rozšiřujících materiálů. Ruštinu učí kvalifikovaní pedagogové. Každým rokem vycházejí z několika pedagogických fakult mladí ruštináři.
Učitelé mají možnost si dále zvyšovat kvalifikaci například na pravidelných metodických seminářích pořádaných Katedrou rusistiky a lingvodidaktiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, na každoročním celostátním rusistickém semináři organizovaném Českou asociací rusistů ve spolupráci s dalšími organizacemi a při jiných podobných příležitostech. Žáci se pravidelně každý rok zapojují do konverzační soutěže v ruském jazyce, která probíhá ve školních, okresních a krajských kolech po celé České republice a poté v kole ústředním. Každoročně, již 59 let, se ve všech krajích pod vedením svých učitelů připravují na festival Puškinův památník, resp. ARS POETICA -Puškinův památník, kde vystupují s recitací či zpěvem děl ruských autorů nebo s divadelními scénkami, a jsou pro ně pořádány i další akce.
Výuka ruského jazyka může mít řadu významných výhod, a to nejen z hlediska jazykového rozvoje, ale i kulturního, ekonomického a politického. Dovolte, abychom uvedli několik argumentů, proč je žádoucí považovat ruštinu za relevantní jazyk:
-
Ruština je jedním z deseti nejrozšířenějších jazyků světa, mluví jím přes 250 milionů lidí a je tak celosvětově na osmém místě. Je úředním jazykem Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu a používá se jako druhý jazyk i v dalších postsovětských zemích. Naučit se rusky tedy znamená mít přístup k široké komunikační síti v rámci východní Evropy a Střední Asie.
-
Znalost ruštiny umožní lépe porozumět a komunikovat s místními obyvateli při cestování po zemích bývalého Sovětského svazu a otevírá dveře k lepšímu poznání místní kultury, historie a tradic, což je skvělou prevencí xenofobie a výchovou k toleranci.
-
Ruština má významný geopolitický rozměr, její znalost může pomoci v oblasti mezinárodních vztahů, diplomacie a obchodních vztahů. Je to také jazyk, který se používá při komunikaci v rámci některých mezinárodních organizací, je například jedním z oficiálních jazyků OSN.
-
Ruština je jazykem vědy a techniky, a to zejména v oblastech jako je matematika, fyzika, inženýrství a kosmonautika. Mnoho odborných textů, historických dokumentů a výzkumů je v ruštině, a to může být velmi cenné pro získání přístupu k vědeckým a technickým znalostem.
-
Ruština je jazykem velkého literárního a kulturního dědictví. Ruští autoři jako A.S. Puškin, L.N. Tolstoj, F.M. Dostojevskij, A.P. Čechov a mnoho dalších mají zásadní místo ve světovém literárním dědictví.
-
Ruština je také jazykem, který je spojen s významnou filmovou a hudební tradicí. Ruští režiséři jako S. Ejzenštejn, A. Tarkovskij nebo A. Zvjagincev patří mezi světové velikány kinematografie. Ruská hudba, zejména klasická (P. I. Čajkovskij, S. Rachmaninov, S. Prokofjev a mnozí další) nebo lidová hudba, má také dlouhou a bohatou tradici.
-
Ruština je po angličtině druhým nejužívanějším jazykem na internetu, těsně následována němčinou. V ruštině je tedy uchováváno obrovské množství informací.
-
Ruština je slovanský jazyk, má tedy určité podobnosti s češtinou a dalšími slovanskými jazyky. To českým žákům usnadňuje naučení se základům ruštiny.
-
Na druhé straně ruština má i svá specifika, například jiné písmo, což představuje výzvu, ale i příležitost rozšířit své jazykové dovednosti i své obzory.
-
Ruštinu velmi dobře ovládá velký počet dětí z Ukrajiny, které se vzdělávají a budou vzdělávat v českých školách. Leckdy je pro ně i jazykem mateřským. Znalost ruštiny tedy jednak velice usnadňuje komunikaci s těmito dětmi, jednak si tyto děti ruštinu často vybírají jako druhý cizí jazyk. To jim přináší možnost excelovat v tomto předmětu, jsou oporou pro učitele a přinášejí skvělé podněty pro své spolužáky.
Výuka ruštiny tedy nejen rozvíjí jazykové dovednosti, ale také přináší široké kulturní, vědecké, politické a praktické výhody. Po opětovném uvolnění situace v kontaktech a v obchodu a spolupráci s Ruskem, které jistě nastane, bude znalost ruštiny velkou předností.
Vážený pane ministře, jsme přesvědčeni, že není žádný důvod k tomu, aby ruština byla vyloučena z běžné nabídky cizích jazyků na českých základních školách.
S pozdravem
Mgr. Jiří Klapka
předseda České asociace rusistů, z.s.
Mgr. Vlasta Klausová, v.r.
1.místopředsedkyně republikového výboru
PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D. v.r.
místopředsedkyně republikového výboru
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
