Premiér prohlásil, že uvažoval o odvolání Fuksy již na jaře, ale neučinil tak z důvodu koaličních rozporů, které jsou již trvalého rázu, a po dočasném uklidnění situace ve vládě to udělal až o půl roku později. Fuksu nahradil P. Bendlem, někdejším příznivcem M. Topolánka, který jej za svou loayalitu odměnil postem ministerstva dopravy. Nyní však stojí Bendl věrně po boku P. Nečase, za což si vysloužil vedení dalšího ministerstva, tentokrát zemědělství, pro nějž postrádá odbornou erudici.

Nečas čistí postupně ODS od svých vnitrostranických rivalů. V cestě mu už nestojí P. Tluchoř, P. Blažek, bývalý předseda dozorčí rady Lesů ČR, a nyní ani I. Fuksa, kterého odvolal premiér údajně pro jeho politická a odborná pochybení. Je pravda, že Fuksa svému rezortu nerozuměl, jako většina členů vlády, nicméně důvody Fuksova odvolání jsou ryze stranickopolitické. Nečasovi se proti jeho praktikám a metodám začíná bouřit vlivný Středočeský kraj, kde mají základnu jeho odpůrci a někdější příznivci M. Topolánka.

Je nasnadě, proč Nečas postupně ,,odklízí" své vnistrostranické rivaly s takovou vehemencí. Za dva týdny se totiž koná již zmíněný kongres ODS a Nečas potřebuje být představen ve světle ,,úspěšného reformátora" a předsedy strany, který vede svou stranu správným směrem, jeho strana není zatížena politickými spory a je jednotným tělesem bez vnitrostranických tenzí. Nečas si je dobře vědom toho, že právě ,,odbojný" Středočeský kraj mu tyto ,,zásluhy" chce upřít, a proto se nejprve zbavil Tluchoře, Blažka a nyní i I. Fuksy, který je Tluchořovým spojencem. Otazníkem je, jaký čeká osud ,,zákulisního hráče" M. Šnajdra, předsedy dozorčí rady VZP, který se též řadí k názorovým soupeřům premiéra Nečase. To ostatně ukáže až doba po konání kongresu občanských demokratů.

Nečas často zdůrazňuje fakt, že strana pod jeho vedením je stranou demokratickou, důsledně dodržující pluralitu názorů. Opak je však pravdou, což jsme například viděli na rušení místních organizací ODS, protože si dovolily spolupracovat na lokální úrovni s komunisty. V jednom případě se dokonce stalo i přesto, že dotyčný komunista, s kým měli občanští demokraté spolupracovat, ani komunistou nebyl, nýbrž figuroval na kandidátce KSČM pouze jako nezávislý. Nečas se začíná chovat jako kovaný ,,demokrat" M. Bursík, který si mistrně zrežíroval svůj sjezd na podzim 2008, kde se zbavil svých oponentů - D. Kuchtové, M. Stropnického a řady dalších, a své kroky vydával za očištění strany od ,,zrádců". Jeho vedení strany z pozice síly, ke které se veřejně přihlásil svým neslavným mailovým dopisem, původně určeném K. Jacques, kopíruje nyní i Nečasovo vedení. Metody jsou zhruba stejné, důvody odklízení názorových oponentů a průběh vnitrostranických čistek se vždy dají elegantně zaobalit polosmyšlenými pochybeními.

Nečas tak činí také proto, aby se udržel co nejdéle na politickém výsluní. Po Topolánkově fatální chybě v březnu minulého roku, dostal šanci ODS vést a i když ji nedovedl k volebnímu vítězství, přesto ODS dostala možnost sestavit vládu. Připomeňme, že po flagrantním porušení nepsaných demokratických zvyklostí prezidentem Klausem, který nepověřil vítěznou ČSSD prvním pokusem sestavit vládu. Předseda vlády, ač postrádá leadership, charisma a schopnost konsensuálního myšlení, se domnívá, že on je hlavním motorem asociálních reforem a dobrým předsedou ODS a má poslání nadále pokračovat v čele vlády a ODS. Přecenění vlastních schopností a vědomí vlastní nepostradatelnosti vedou Nečase a jeho spojence k používání nedemokratických praktik směrem do ODS, což má logicky za následek vzniku vnitrostranických třenic. Můžeme jen spekulovat, kam až tyto praktiky povedou v budoucnu. Jisté je, že v konečném důsledku ODS ani Nečasovi nepomohou, i to je jeden z důvodů, proč mají občanští demokraté v současné době nízké volební preference.

Kongres tak zcela určitě nebude v tomto směru přelomový. Nečas se nechá oslavit svými věrnými za to, jak dobře prosazuje protilidové reformy a o vnitrostranických rozporech zde nebude ani řeči. Ale vždy platilo přísloví, že kdo s čím zachází, tím také schází. A Nečas by si měl na to dávat v budoucnosti velký pozor.

Publikováno se svolením vydavatele.