Růst intervenční aktivity sílí, nicméně je docela logický. S avizovaným koncem intervenčního režimu totiž stále více zahraničních hráčů začne sázet na budoucí posílení koruny a bude tak ČNB tlačit do stále větší defenzivy. Navíc se dá očekávat, že stranou pozornosti tyto sázky nezůstanou ani u tuzemských hráčů, kteří se zatím nejspíše příliš do této hry nezapojovali. Jejím výsledkem je tedy prozatím masivní tisk nových korun, pokles tržních úrokových sazeb a citelné posílení koruny na forwardovém trhu.

Silnější koruna na forwardovém trhu ovšem nepotěší exportéry, kteří doposud odkládali své zajišťovací operace do doby, až bude o exitu koruny z intervenčního režimu úplně jasno. A jak vyplývá z průzkumu ČNB a Svazu průmyslu, nebylo jich až tak málo, neboť míra kurzového zajištění se stále pohybuje v blízkosti historických minim. Sice se dá do jisté míry zdůvodnit rozvojem přirozeného zajištění, které může vyplývat (kromě importní náročnosti) i z vyššího zájmu o cizoměnové úvěry, avšak samo o sobě toto vysvětlení stačit nebude.

Září tedy přineslo výraznou aktivitu ČNB na devizovém trhu, a jak se zdá, tato její intervenční defenziva nepolevila ani v říjnu, kdy devizové rezervy vzrostly o více než 5 mld. eur na nové historické maximum 78,4 mld. eur. Z části mohlo jít o peníze z EU, které centrální banka vyměňuje přímo pro stát, avšak z větší části šlo nepochybně o další intervence. Jak to bylo přesně, se dozvíme až za měsíc, nicméně už nyní se dá říct, že v rámci intervencí ČNB už nakoupila 26,5 mld. eur, čímž zvýšila objem korunové likvidity o téměř 700 mld. Nakonec v tisku korun jí nic neomezuje a prostor pro nákupy dalších eur rozhodně také má. Jen se prostě stále více ukazuje, že začít s kurzovým režimem bylo mnohem jednodušší, než s ním skoncovat.

Petr Dufek
fianční analytik