Podruhé ke skandálním odměnám v ČEZu. To, že předseda Beneš, který zavinil zvýšení cen likvidační pro české domácnosti i podniky, dostal roční odměnu několika desítek milionů, to je pouze první kousek toho průšvihu. Že vládní politici mají tu drzost to obhajovat, to druhý kousek.

Ale ten třetí se projeví se zpožděním. Synové předsedy Beneše po něm jednou zdědí přes půl miliardy korun. V jiných letech totiž činí odměny Daniela Beneše kolem 100 milionů, takže něco přes miliardu našetří snadno. To bude mimo jiné znamenat, že každý rok ti dědicové zbohatnou o mnohem víc než jsou celoživotní úspory skromného spořivého pracujícího člověka. Budou tak bohatnout i v případě, že budou jenom popíjet na pláži a o práci nezavadí. Rozdíl se tedy bude zvětšovat. A jejich děti budou bohatnout ještě rychleji. Taky bezpracně.

Lidem pak budou ekonomové vykládat, že je to proto, aby líní nepřekáželi pracovitým a aby neschopní nepřekáželi schopným. A budou vyprávět různá barvitá přirovnání o dvou dělnících, z nichž jeden dělá přesčasy (to jako mají být Benešovi dědicové) a druhý se fláká (to má být ten dělník, co dělá dvanáctky, aby mohl zaplatit základní životní náklady). Z ideologie volného trhu se stává parodie. Je přece logické a spravedlivé, aby lidé typu předsedy Beneše platili daň 99 %. A mělo by být taky logické, že poctiví podnikatelé se budou od takových kreatur okázale distancovat.

Dalo by se to tolerovat a snad i podporovat, kdyby takoví magnáti podporovali národní věc a kdyby prosazovali taková opatření, díky kterým se bude slušně dařit i těm dole. Ale to rozhodně není Benešův případ.

(zdroj: petrhampl.com)