Dobře se vdát je vždycky problém, ale pro katolické dívky je to ještě mnohem palčivější. Správná dívka přece umí skvěle vést domácnost, je zbožná, skromná, připravená mít hodně dětí a zároveň cudná až do svatby. Jediný problém spočívá v tom najít někoho, kdo by o to stál. Tedy nejspíš zase katolíka.

A protože je v církvi mnohem víc dívek než mládenců a protože mnoho mládenců se nemá k ženění (nebo dokonce začne chodit s nevěřící holkou), jsou katolické mládeže mnohdy bojištěm o nesmírně vzácný zdroj – hodné zbožné svobodné muže. Boj se vede tvrdě a mnohdy zoufale. Není divu, když poměr obou pohlaví je někde kolem 1:5. Jen chabou útěchou je, že protestanti na tom nejsou lépe.

Teď se ale ukazuje, že velmi podobná situace je také v muslimských komunitách. Evropanky, které konvertovaly k islámu v naději, že je tam snadné se vdát a mít tradiční rodinu (kolikrát jste to slyšeli? Já aspoň stokrát), zjišťují, že nevěst poněkud přebývá. Že jich přebývá několikanásobně. A zase se pořádají akce pro nezadané. A zase jsou na nich samé vdavekchtivé ženy, které zápasí o pár volných mládenců.

Redaktor Guardianu (ZDE) odhaduje pět vdavekchtivých dívek na jednoho. Výsledkem jsou stovky a tisíce neprovdaných muslimek přes třicet, kterým tikají biologické hodiny. Jediné, co získaly konverzí, je pocit, že žena bez dětí je bezcenná bytost.

A mladí muslimové si mezitím užijí sexu s nevěřícími a pro nevěstu si pak zajedou třeba do Egypta.

(zdroj: petrhampl.com)