Fascinuje mne, jak vehementně, s plným nasazením, s až živočišným nadšením odhazujeme všechny ty zásady chování jednotlivce, rodiny, společnosti, které nás dostaly na dnešní úroveň. Svou historii, tedy životy, práci, sny a ideály našich předků dehonestujeme, zavrhujeme. Zavrhujeme víru, zavrhujeme filosofii, zavrhujeme právo, vědu i technický pokrok. Z nějakého pro mne nepochopitelného důvodu považujeme názory, hodnoty a vnímání světa jinými kulturami, civilizacemi, náboženstvími za lepší, důležitější a především pravdivější, než jsou ty naše.

K podepření, zdůvodnění a až „zvědečtění“ těchto evidentně nesprávných názorů dokáží někteří lidé manipulovat s historickými skutečnostmi velmi vynalézavě. Vytrhnou z kontextu to, co se jim hodí a vše ostatní ani nepopírají, prostě to ignorují. Jedním z důkazů o „prohnilosti“ tzv. Západu je otrokářství. Ano, existovalo na světě a to dokonce dřív, než kapitolská vlčice začala kojit pověstná dvojčata. Dokonce dodnes existuje. Jistě, euroatlantické společenství je již dávno zakázalo. Nikdo se nezeptá, proč přežilo tolik potomků otroků právě na Západě. Inu proto, že Evropané i Američané otroky považovali za cenný majetek a tedy o něj pečovali. V Africe i Asii byli považováni otroci za levné spotřební zboží, tedy při „opotřebení“ zabiti a nahrazeni novým levným dovozem. A v některých koutech světa je tomu tak dodnes. Ano, otrokářství bylo a je hnusné, ale proč to, které provozovali naši předci má být horší než to, které déle, drsněji a leckde i dodnes provozují jiní, to opravdu nevím.

Dalším důkazem naší hanebnosti je kolonialismus. Tak opravdu to není důvod ke chlubení. Ale vezměte historii kterékoli třeba africké země (ono to jinde nebylo jinak) a na časové ose si vyznačte dobu nadvlády Evropanů po celou dobu existence daného území a úplně stejně - jen jinou barvou - vyznačte dobu nadvlády neevropanů. Budete velmi překvapeni. Jistě, kolonialismus není důvod ke chlubení (i když ono to nebylo vždy jen černobílé), ale nejsme v tom sami a nejsme v tom nejdéle a už vůbec v tom nejsme nejhlouběji.

Dalším velmi oblíbeným důkazem naší odpornosti (protože to ukazuje i na církve) je upalování čarodějnic. Jistě nic pěkného. Za posledních padesát let našich moderních dějin bylo v Asii, Africe a Latinské Americe upáleno za čarodějnictví téměř dvakrát více lidí než v Evropě za celou její historii. Nevím, zda jsme proto horší.

Na přelomu 20. a 21. století byla euroatlantická civilizace (kam počítám Evropu, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a také Izrael) nejprůmyslovější, nejbohatší, nejvzdělanější část světa. Vědci a technici z jiných částí zeměkoule v převážné většině získali a praxi právě u nás. Tak pořád nevím, odkud pramení ta neuvěřitelná touha po sebedestrukci. Vysvětlí mi to někdo?

Petr Mrázek
Praha 6