Odborové organizace zastoupené v Podnikovém výboru v souvislosti s odvoláním I. náměstka ministra práce a sociálních věcí Bc. Vladimíra Šišky, MBA, a vyhlášenou rezignací ministra práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromíra Drábka, vydávají toto prohlášení:

Ve 2. pololetí 2010 byla započata tzv. reforma rezortu práce a sociálních věcí, následně s účinností od 1. dubna 2011 bez předchozí odborné diskuze vznikl „centrální“ Úřad práce České republiky. Kritické připomínky a konkrétní argumenty ze strany odborových organizací a orgánů nebyly brány v potaz. Vznik tohoto úřadu vetoval i prezident republiky.

Byla kompletně změněna organizační struktura dřívějších úřadů práce se zdůvodněním, že vše bude jednodušší. Nyní, s odstupem 18 měsíců, konstatujeme, že očekávaný výsledek se nedostavil, procesy jsou administrativně i organizačně náročnější, schvalovací systémy složitější. Zaměstnanci jsou dlouhodobě vystavováni stálému stresu, což v mnoha případech vede ke zhoršení jejich zdravotního stavu.

Koncem roku 2011 odborové orgány a organizace upozorňovaly na nepřipravenost nových informačních systémů, nikdo řádně a uspokojivě z vedení MPSV, a my se domníváme, že hlavně pravdivě, neinformoval zaměstnance, proč dochází k překotnému odchodu od jednoho dodavatele k druhému. Ze strany odborových organizací bylo kladeno mnoho odborných a věcných otázek, na které dostávaly buď vágní nebo nedostatečné odpovědi shrnuté do jediné věty - jde o úspory. Odpovědi však postrádaly  konkrétní analýzy těchto úspor. Informační systémy pracují necelý rok a stále nedosahují uživatelských kvalit a parametrů systému předchozího. Je možné namítat, že předchozí systém měl roky na náležité propracování, což je pravda. V tom případě ale lze překotné nasazení nových informačních systémů bez řádné přípravy a řádného proškolení zaměstnanců považovat za manažerské selhání vedení MPSV.

Karta sociálních systémů. Z těch reformních kroků, které vedení MPSV v posledních dvou letech podniklo, považujeme tento projekt za nejvíce problematický. Mimo technických problémů a navýšení práce části zaměstnanců úřadu práce má i mnohé problémy právní a etické. Veřejnost nebyla dosud dostatečně informována o tom, jaké jsou stávající náklady na výplatu dávek poštovními poukázkami či převodem na účet.     Ví se jen, že náklady jsou vysoké. Dosavadní postup v této oblasti však ukazuje,           že klienti úřadu práce, kterým jsou dávky vypláceny zejména právě poštovními poukázkami, přijdou na řadu až jako poslední.

Polemizovat by bylo možné i o efektivitě dalšího nestandardního projektu, kterou je docházka nezaměstnaných (DONEZ) v souvislosti s potíráním nelegální práce (jde o část bezplatných služeb státu, které vyváděny do podnikatelského subjektu). Veřejnosti jsou předkládány informace o tom, kolik stát ušetří na výplatě podpor v nezaměstnanosti při zjištění nelegální práce u uchazečů o zaměstnání - ve zprávách je kalkulováno s částkami, které by byly vyplaceny, kdyby byly podpory vypláceny po celou podpůrčí dobu. Nebere se však v úvahu, že se jedná pouze o teoretickou možnost, nikoliv o reálnou skutečnost.
Veřejnost, ať odborná i laická, nedostala dosud kvalifikované odpovědi na výhodnost a skutečnou efektivitu výše zmíněných reformních kroků.

Konstatujeme, že odborové organizace se vždy snažily přistupovat k jednání se zaměstnavatelem věcně a konstruktivně. Proto odborové organizace zastoupené v Podnikovém výboru žádají, aby výše uvedené reformní kroky byly minimálně vnitřními kontrolními orgány rezortu MPSV náležitě a nestranně prošetřeny s cílem zjistit, kde a v jaké výši bylo dosaženo proklamovaných úspor a v jakých oblastech tomu tak není.

Je to nejen v zájmu objektivní informovanosti veřejnosti, ale jde přitom i o navrácení dobrého jména Úřadu práce České republiky, a to ať již směrem dovnitř (k zaměstnancům) anebo směrem k veřejnosti (zejména klientům). 

V Praze 18. října 2012          

Schváleno na jednání
Podnikového výboru odborových organizací OS SOO působících při Úřadu práce ČR