Přesně o 3 637 000 korun méně loni dostali v meziročním srovnání těžce zrakově postižení lidé na pomůcky, které jim usnadňují život. Stát, prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), tedy v roce 2017 rozdělil 352 počítačů pro zrakově postižené, což je zhruba o 15 % méně než v roce předchozím. V některých krajích je pokles ještě výraznější, v Pardubickém kraji nebo v kraji Vysočina přesahuje 40 %. Počet zrakově postižených přitom roste, stejně jako jejich potřeba přístupu k internetu a informacím.

„O příčinách poklesu lze pouze spekulovat, protože MPSV nemá k dispozici data o podaných žádostech od zrakově postižených. Není tudíž jasné, zda klesl zájem žadatelů, anebo vzrostl podíl zamítnutých žádostí,“ říká Vladimír Jareš z Nadačního fondu FriendlyVox, který již několik let za pomoci stejnojmenného ozvučeného portálu bezplatně zpřístupňuje nevidomým nejčastěji používané internetové služby na jakémkoliv domácím počítači. Přístup k internetu je podle něj v dnešní době samozřejmostí pro většinu lidí. „Ne tak pro zrakově postižené, kteří se při práci s internetem neobejdou bez speciálně vybaveného počítače,“ doplňuje Jareš. Cena takového počítače se pohybuje v průměru kolem 100 tisíc korun, a proto na tuto pomůcku stát přispívá.

„Stav potvrzuje naše zkušenosti z každodenní praxe. Roste počet zrakově postižených lidí, kteří chtějí internet využívat. Byrokracie spojená s pořízením ozvučeného počítače s příspěvkem od státu je však příliš velká, nevidomí se potýkají i se složitostí pomůcek. Jejich standardy se nastavují podle potřeb technicky nejzdatnějších uživatelů, často studentů či absolventů vysokých škol. Naprostá většina zrakově postižených jsou ale lidé, kteří ztratili zrak v pozdějším věku a adaptovat se na tuto situaci je pro ně velmi obtížné,“ dodává Robert Štěrba ze správní rady Nadačního fondu FriendlyVox.

Nárůst počtu případů zrakových postižení spojených s vyšším věkem potvrzuje i doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky Neovize:  „Například věkem podmíněná degenerace makuly – místa nejostřejšího vidění na sítnici, je nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích. Není úspěšně léčitelná, zhoršuje především vidění do blízka na čtení a neumíme ji preventivně předejít. Důležitou roli zde hraje rodinný výskyt. Dále může být příčinou šedý zákal, který je však možné úspěšně odstranit operací. Také zelený zákal ve vyšším věku zvyšuje počet prakticky slepých osob,“ uvádí lékařka.

Situaci v Karlovarském kraji, v němž putuje k nevidomým a slabozrakým pouhých 8 ozvučených počítačů ročně, popisuje ředitelka Karlovarského Tyflocentra Pavlína Lišková. „Nízký počet příspěvků na pomůcky pro těžce zrakově postižené v našem kraji vychází mimo jiné z faktu, že zde nejsou vysoké školy ani speciální školy pro lidi se zrakovým postižením. Mladí lidé s postižením odcházejí na studia do jiných krajů, a poté tam i zůstávají. V Karlovarském kraji tudíž setrvávají především starší lidé, kteří dávají přednost základním kompenzačním pomůckám, jež si často pořizují bez příspěvků. Zajímají se samozřejmě i o internet, který často byli zvyklí dříve používat, ale naučit se v pokročilejším věku ovládat tak složitý systém, jako je počítač s odečítačem, je ale mnohdy nad jejich síly. Jsme proto rádi, že těmto lidem můžeme nabídnout jednodušší, a navíc bezplatné řešení, jaké představuje ozvučený portál FriendlyVox.“

Nedostatečnost stávajícího systému, který má za úkol podporovat zrakově postižené při využívání výpočetní techniky, je podle Jareše zjevná dlouhodobě. Přestože v ČR žijí desítky tisíc těžce zrakově postižených osob, celkový počet příspěvků na ozvučené počítače ze strany státu za posledních 5 let nepřesáhl 2 000. Mnoho zrakově postižených tak nemůže používat internet, přestože ten je dnes jedním z nejúčinnějších nástrojů pro překonávání bariér, jež ztráta zraku způsobuje. „Systém, který nechává bez jakékoliv podpory většinu z těch, kterým je určen, lze těžko označit za vyhovující. Stát by měl přestat omezovat svoji podporu pouze na nákup složitých a drahých pomůcek, se kterými je schopna pracovat pouze část zrakově postižených, a hledat řešení i pro ty, jimž dnes žádnou podporu nabídnout neumí. Tady by pomohla i změna přístupu Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), která má sice ve svých řadách špičkové nevidomé odborníky na IT, často ale zapomíná, že názory těchto odborníků nezohledňují potřeby všech jejich členů a už vůbec ne potřeby všech zrakově postižených v České republice,“ dodává Jareš.