Za dob mého mládí byla i samotná homosexualita trestným činem. Homosexuálům na každém kroku hrozilo vězení. Dokonce homosexuální seznamovací inzeráty byly něčím nepřípustným a gayové a lesby se potupně seznamovali třeba pomocí nápisů na veřejných toaletách. Dnes jsou nám tyto praktiky k smíchu.

A není tomu tak dávno, kdy vzplanuly diskuse proti registrovanému partnerství homosexuálních jedinců, Vzpomínám si, že jedna poslankyně sociálně demokratické strany, která registrované partnerství obhajovala, zdůvodňovala své odmítání zákona svou židovskou vírou. Nevzpomněla si ta dobrá duše na skutečnost, že největší průkopník práv homosexuálů slavný německý sexuolog Magnus Hirschfeld (1868 – 1935) byl rovněž židovského náboženství. Však také jeho ústav byl nacisty za druhé světové války zlikvidován a spisy demonstrativně spáleny.

Dnes už zákon o registrovaném partnerství považujeme za samozřejmost, jako většina vyspělých zemí. Místo toho jsme svědky vášnivé polemiky týkající se homopaternality. Tato problematika představuje ve veřejné diskusi stále kontroverzní téma.

Stovky studií v posledních nejméně třiceti letech přináší jednoznačné závěry o tom, že faktory ovlivňující výchovu dětí závisí především na kvalitě vztahů s rodiči a vztahů mezi významnými dospělými v jejich životě. Důležitá je také dostupnost ekonomických a dalších zdrojů. Výchovu, životní začlenění a další vývoj dítěte v žádném případě neovlivňuje pohlaví nebo sexuální orientace rodičů. Neexistuje žádný vědecký základ pro názor, že by stejnopohlavní páry byly jakkoliv méně vhodnými či méně schopnými rodiči nebo že by jejich děti byly ve své výchově jakkoliv negativně psychologicky ovlivněny. Homosexualitu v žádném případě nemohou rodiče či vychovatelé žádné dítě naučit. Je to totiž záležitost vrozená a celoživotně neměnná.

Není sporu o tom, že rodina se v posledních desetiletích nesporně vzdaluje ustálenému tradičním konzervativnímu a patriarchálnímu modelu. Stejně se proměňuje i koncept mateřství, které dříve představovalo pro ženu jediný základ její sociální identity. Rodiny s jedním rodičem už nejsou nutně jen výsledkem nevydařeného manželství, ale i racionální volby. Běžné jsou rodiny nesezdaných rodičovských párů nebo různé formy nevlastních rodin. Také gay a lesbická identita přestane být dříve či později překážkou výchovy dětí a stane se s rodičovskou rolí plně slučitelnou.

Jsem přesvědčen o tom, že generace našich vnuků bude shovívavě a s úsměvem komentovat ty dnešní debaty o přípustnosti a vhodnosti homopaternality, kterou bude považovat za samozřejmost. Stejně jako dnes už jenom jako historickou kuriozitu bereme trestnost homosexuality. Ostatně i ty vášnivé spory o registrovaném partnerství a o tom, že by snad mohlo poškodit rodinu, bereme už jenom jako historii.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.