Stanovil tak zároveň nové základní právo, jehož detaily a propracovanost, s jakou první senát odůvodňuje svá rozhodnutí, by měly přispět k uklidnění přinejmenším v širokém spektru politiky a společnosti.  Každý, kdo si stěžuje na toto rozhodnutí, směřující k omezení základních práv a svobod, je Spolkovým ústavním soudem hodnocen jako „nepochopený“. S ohledem, že je zaměřený proti "extrémnímu nebezpečí" a ústavní soudci postupovali na základě učebnicového testovacího schématu: zkoumat nezbytnost, vhodnost a přiměřenost mimořádných opatření na základě argumentů a protiargumentů. Výsledek na konci celkem více než 170 stran zdůvodňujících toto rozhodnutí je jasný a jednomyslný: V době extrémní nejistoty a ohrožení zdraví a života občanů je toto opatření slučitelné se základním zákonem a rozhodnutí je třeba respektovat.

Nová varianta viru Omikron sotva postačí k přesvědčení zahořklých odpůrců koronavirové politiky o nutnosti těchto omezení , poukazuje stanice ARD. K tomu patří i uznání váhy argumentů, které stěžovatelé v Karlsruhe a především liberální FDP v parlamentním diskurzu opakovaně uvádějí. Zlomyslnost, která se dnes vylila na sociální sítě a v některých politických komentářích o liberálních kriticích koronární politiky, se týká posílení pozic v oblasti základních práv, kterých bylo dosaženo pouze tímto postupem. Historický rozměr usnesení spočívá v neposlední řadě ve vytvoření nového základního práva dětí a mládeže na školní vzdělání nejvyšším soudem. Stát je poprvé výslovně povinen zaručit rovný přístup ke vzdělávání. Přestože soud schvaluje uzavření škol související s koronou, kritizuje také skutečnost, že se neudělalo dost pro sběr vědeckých poznatků o šíření viru ve školách. V budoucnu již vysoké náklady nesmějí být argumentem pro zbavení dětí a mládeže práva na školní docházku.

Tyto pasáže rozsudku budou mít dopad daleko za současnou krizi, například pokud jde o inkluzi a zameškané hodiny ve školách. Za současné situace jsou usnesení především apelem na politiky, aby nyní jednali rozhodně. Legislativní opatření se stávají „tím naléhavější, čím větší nevýhody a nebezpečí mohou vyplynout ze zcela svobodného výkonu základních práv," říká rozhodnutí o federální záchranné brzdě. Jedna věc je, že výkon svobod naráží na své meze tam, kde ohrožuje základní práva druhých. Truismus a ostrost, s jakou soud jedná je legální a uzavření škol na jaře bylo ústavní. Tímto rozhodnutím Karlsruhe odmítlo několik žalob - a zároveň poskytlo politickou podporu spolkové vládě jak regulovala během pandemie, říká spolkový ústavní soud a ani uzavřením škol neporušila ústavu.

Všechno to má velký dopad na základní práva podle mluvčího soudu Pascala Schellenberga: "Ve specifické situaci pandemie byly zásahy na ochranu před závažným ohrožením života a zdraví oprávněné." Soudci zkoumali dvě hlavní témata: omezení pohybu a kontaktu na jedné straně a zavírání škol na straně druhé a i když nebylo dovoleno opustit dům mezi 22:00 a 5:00, bylo to přiměřené. Bylo pochopitelné, že politici v Berlíně měli obavy, že zdravotní systém bude na jaře přetížen. Všichni experti ve svých prohlášeních znovu potvrdili: Situace byla v té době kritická a omezení kontaktu bylo také vhodným způsobem ochrany lidí a žádný jiný prostředek zákonodárce právem nepovažoval za stejně účinný.

Mluvčí soudu říká: "O komplexním zásahu do základních práv, jako je uzavření škol, lze uvažovat pouze v extrémně nebezpečných situacích." Pokud by děti nemohly chodit do školy, bylo by toto právo vážně narušeno: docházelo by k deficitům učení a deficitům v osobním rozvoji, zejména v sociálně slabých rodinách. Ale i u školní otázky se soud opět opírá o to, že cílem bylo zachování fungování zdravotnictví. Děti byly podle odborníků schopné virus přenést, i když samy vážně onemocní jen zřídka. Jiná stejně účinná opatření, jako jsou ventilační systémy, nebyla dosud dostatečně prozkoumána a také nejsou k dispozici.

Pro budoucnost, je jasné: Omezování svobody v době pandemie je jedinou cestou k pořádku, protože je lze ospravedlnit dobrými důvody a žádná mírnější opatření nejsou myslitelná. S dětmi je úsudek jasný: čím více lidí je očkovaných, tím méně je v pořádku zavírat školy. U starších studentů je to pravděpodobnější, protože si lépe rozumí s distanční výukou. Zavření základních škol je za této situace zvláště ospravedlnitelné a Spolkový ústavní soud došel k závěru, že federální záchranná brzda byla v pořádku.

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG k tomu píše: "Zdraví a život mají přednost před ostatními základními právy, pokud je jejich omezení časově omezené a dobře odůvodněné.

DIE TAGESZEITUNG z Berlína poznamenává, že soud nastavil překážky výrazně vyšší než například u zákazu vycházení. Uzavírání škol by se mělo používat jen v krajních případech a pokud ve škole není možná prezenční výuka, pak v každém případě distanční výuka musí být nabízena,“ zdůrazňuje TAZ.

FREIE PRESSE se sídlem v Chemnitzu se dívá na důsledky pro současnou situaci: „Nyní je situace jiná – v pandemii i politické hodnoty je nutno vidět z pohledu intenzivní péče složkami nemocnic. Čtvrtá vlna bude pravděpodobně znamenat pro zdravotnictví mnohem větší problémy než předchozí. Na druhou stranu stěžovatelé z FDP patří nyní ke straně, jejíž členové Bundestagu až po budoucího ministra spravedlnosti v Karlsruhe jsou součástí vládního tábora,“poznamenává FREIE PRESSE.

AUGSBURGER ALLGEMEINE poznamenává: "V prvních třech vlnách nemuselo všechno probíhat ideálně - děti trpěly zavřením škol, firmy a občané výlukou. Tehdy ale premiéři zemí stále prokazovali odvahu rozhodnout se - za sebe i, když kritika byla čím dál pronikavější. Německo potřebuje pravidla, aby překonalo zimu. Ústavní obavy se již nepovažují za pokročilý argument. Pokud se semaforová koalice nedohodne, musí poskytnout vysvětlení sama. Odpovědnost je nyní „clear“, varuje AUGSBURGER ALLGEMEINE.

DIE BELL z Oelde s tím souhlasí slovy: "Navzdory rozhodnutí v Karlsruhe by omezení nebo dokonce zákazy odchodu měly být jednou z posledních možností v boji proti koroně. S největší pravděpodobností by mohly být uvaleny na neočkované, protože by se nechalo očkovat více lidí, aby znovu získali svobodu. Nakonec musí být rozdíl, zda budete solidární a necháte se očkovat nebo zda odmítáte očkování a ohrožujete tak své bližní,“ myslí si DIE BELL.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG se zabývá aktuálními politickými debatami v souvislosti s koronavirovou krizí a možným obecným požadavkem na očkování: "To, co bylo kategoricky vyloučeno, požadavek na povinné očkování, přijde nejpozději v únoru. Letní lehkomyslnost prohlašovat očkovací centra za zastaralá a povinné očkování za nadbytečné, by mohla být přehlédnuta, pokud by zároveň byl v šuplíku vypracován nouzový plán pro malou menšinu. Nyní se však změnila situace a děje něco nového.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele