Členové pravicově extremistické teroristické skupiny Národně socialistického podzemí NSU spáchali v letech 2000 až 2007 deset vražd, dva pumové atentáty a patnáct loupežných přepadení. Devět obětí se staly příslušníci imigrantů, z nichž osm bylo Turků a jeden Řek. Desátou pak mladá německá policistka , která byla zavražděna při přestřelce s teroristy. Desítky lidí byli zraněni při pumových atentátech. Teroristické jádro tvořili Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a dnes 43letá Beate Zschäpeová, která byla vedoucím. Ačkoliv se jejich krvavá stopa protínala přes celé Německo, podařilo se teroristické trio odhalit až po jedenácti letech více méně náhodou. Při nezdařeném loupežném přepadení v listopadu 2011 policie na útěku stíhala Bönhardta a Mundlose, kteří spáchali sebevraždu a odhalila jejich bydliště. Zschäpeová sice jej zapálila , ale policie zde našla kromě zbraní, výbušnin a střeliva dostatek dokumentů dokazující její teroristickou činnost.

Za přísných bezpečnostních opatření a za enormního zájmu medií byl pak v květnu 2013 zahájen proces s NSU. V 437 soudních dnech zde vystoupilo na 600 svědků a znalců. Na lavici obžalovaných vedle Zschäpeová se ocitli tři podporovatelé NSU . Ta po celé měsíce nepromluvila ani slovo a koncem procesu vydala prohlášení, ve kterém se omluvila rodinným příslušníkům obětí. Sama se však nepovažuje odpovědnou za provedené zločiny, protože se jich nikdy osobně neúčastnila.

Stále otevřenou však zůstává otázka proč německé bezpečnostní složky selhaly a nebyly celé desetiletí zastavit teroristy. Skutečně neonacistická organizace se skládala jen tak z mizivého počtu členů ? Byla to vina roztříštěných bezpečnostních organizaci jednotlivých spolkových zemí a nebo, že pravicoví extremisté mají často sympatie v jejich složkách. Po procesu jistě zůstane ještě otevřená celá řada otázek a zřejmě ústavní soud v Karlsruhe, který bude projednávat odvolání odsouzených mnohé ještě naznačí.

Generální spolkový návladní Peter Frank vyjádřil po skončení procesu názor, že stále bylo na procesu mnoho otázek nedostatečně zodpovězeno. To přesto, že během pěti let přes vyslechnutí mnoha svědků zůstala celá řada věcí neobjasněna. Proto akta týkající se činnosti NSU neuzavíráme a musíme pečlivě prostudovat všechny poznatky, které jsme získali, prohlásil. Když 4.listopadu 2011 bylo zjištěno, že vraždy spáchané tímto neonacistickým hnutím měly rasistické důvody ztratilo spolkové zastupitelství důvěru ve vyšetřující orgány. Zejména ze strany obětí bylo poukazováno, že teroristické útoky nemohly být omezeny jen na malou skupinu osob, ale musely mít širokou podporu. Tento názor převládá i po vynesení rozsudku týkající se jen čtyř osob.

Na tento problém poukazuje i zahraniční tisk. Rakouský Standard zdůrazňuje, že rozsudek byl s ulehčením přijat, protože po dlouhou dobu bylo nevysvětlené, že Německem mohla hnědá teroristická vražedná skupina řádit, aniž by byla bezpečnostními orgány odhalena. Jejich důvěrníci byli zapleteni s pravicově extremistickými kruhy, vyšetřující akta ústavní ochrany byly zničeny a rodiny obětí vystavovány pod tlak a pravé stopy k vrahům nebyly sledovány. Vše nasvědčovalo selhání státu, uzavírá svou úvahu vídeňský list. Švýcarský Neue Zürcher Zeitung k tomu dodává, že proces s NSU musí společnost vyzvat, aby byla bdělá a včas rozpoznala pravicově extremistické záměry. Každý musí mít dostatek odvahy se proti nim postavit.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.