Nic z toho se ale nestalo. A nestane. A i když v životě i politice platí, že nikdy neříkej nikdy, zde naděje na zlepšení má cenu jen patnácti procent, což je množství těch migrantům, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Zbytek, žel, nikoliv.

Z migračního zlata se stala přítěž. A nemalá. Přítěž pro státní pokladny, přítěž pro zdravotní systém, přítěž pro sociální soužití a některé „zlato“ dokonce představuje teroristické nebezpečí. O realitě raději všichni mlčí a tolik mediálně cenzurované NO-GO zóny se staly strašidlem všech tzv. liberálně demokratických vlád, které, přiznejme si, už asi ani netuší, co ty pojmy znamenají. Navíc ochrana domácího obyvatelstva přestala být důležitým prvkem v jejich politice.

Už systém vynucovaných kvót byl přiznáním, že údajné lidské zlato se zlatem nestalo. Sice se porážka této „zlaté ideologie“ fingovala slovy o humanismu, ale tento dnes již zcela plytký argument neobstojí. S úžasem jsme mnozí zírali, jak všichni ti nepozvaní příchozí náhle měli na kde co nárok, jenom ti, co bohatství Evropy vytvořili svou prací, pomalu nemají nárok ani na vlastní názor.  A kdo se kriticky ozve, je propuštěn z práce nebo dokonce trestně stíhán. To je ale stejné, jako tomu bylo za totalitního režimu.

Musíme se ovšemže ptát, proč občané řady zemí volí vlády, které jsou vším, jenom ne vládou svých občanů. Proč se neofašismus všeho typu rozlézá Evropou jako mor, proč se řvoucí skupiny pološílenců a fanatiků staly určujícími pro základní agendu v Evropské unii.

Každá, předem jasná lež, se nakonec projeví i kdyby kdejaká Jourová, placené sociální sítě a vlády tvrdili opak. Padl nacismus, padl sovětský komunismus a padne i lež o migrantském zlatu, protože už je dnes zřejmé, že to lež je. Byla vždy a mnozí to říkali předem. Zvací Merkelová, nejhorší evropská politička za posledních padesát let, si tu lež ponese až do hrobu a nic na tom nezmění ekonomické postavení Německa, které tyje z eura a potápí tak zbytek eurozóny. Stejně jako se migranti nestali zlatem, stejně tak se euro nestalo sjednocující měnou, ale přesně naopak. I tato lež teče ze všech stran, ale i zde se vlády eurozóny tváří, že je to jinak.

Socialismus se vnitřně projedl a zhroutil a totéž čeká Evropskou unii pokud budou její občané stále jen špatně hlasovat a pak marně protestovat. Protože ty nově plánové napůjčované stovky miliard dluhů konec utopického projektu EU jenom na chvíli oddálí, ale nic nevyřeší, protože na smysluplné projekty se ty peníze jen stěží použijí.

Zavaleni dotacemi, kurzarbeitry, dávkami a dalšími placenými výhodami od stále více a více zadlužených států pak  nikdo z jejich občanů neslyší na změnu a tak na horní palubě Titaniku se stále tančí. Strany a hnutí se tlačí do národních parlamentů za prebendami a obživou, ale málokdo dělá politiku, většinou se  jenom politikaří.

Světlo v tunelu nikde nesvítí a migrantské zlato se na nejbližším summitu EU bude řešit silou. Zápach lží, co EU dosud vyprodukovala, na souhlas občanů členských zemí nestačil, tak přijde hrubá síla. I v Moskvě, v době Sovětského svazu vše řešili silou, cenzurou a nakonec vojáky.

To poslední, tedy schopné vojáky, EU už pomalu nemá, ale všechny ostatní atributy, jako měl Sovětský svaz, ano. Proto německý ministr Heiko Maas již oznamuje předem, že uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené. A že toto bude téma německého předsednictví. Poněkud chybí vysvětlení, od kdy je povinností členských států brát si falešné zlato z Německa, které si Němci sami pozvali a nyní  všem vnucují a každému státu se jeho převzetí velmi prodraží.

Nikdo by v roce 1993, kdy Evropská unie oficiálně vznikla, nevěřil, že se budeme v roce 2020 dívat na molocha, který je neschopný, trapný a až krutě nedemokratický. Zlato celé EU se změnilo v bláto.