A tak zde máme situaci, kdy mezinárodní soud konstatuje „dysfunkci soudnictví“, když po čtyřech zproštěních je nevinný člověk odsouzen na doživotí, a v českých médiích se píše o tom, že „dostane odškodnění za délku řízení“.

Nemohu jako autor stížnosti k ESLP v jeho věci k tomu mlčet.

Podstatou věci totiž je manipulace s důkazy ze strany soudní moci takovým způsobem, že nakonec „je možno vytvořit situaci, kdy VYBRANÝ JEDINEC JE SOUDNÍ MOCÍ ZLIKVIDOVÁN“.

Znovu je tedy třeba připomenout, že Robert Tempel, s největší pravděpodobností NEZABIL DVA LIDI. Asi je zabil někdo jiný, a ten někdo jiný je stále mezi námi. Nevinný člověk hnije ve vězení.

V Rozsudku ESLP ze dne 25.6.2020 se doslova píše: „odst.71. Na základě těchto skutečností Soud uzavírá, že procesní přístup přijatý Vrchním soudem v Praze, mohl mít za následek, že Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že jediným rozhodnutím, které je způsobilé, aby bylo akceptováno ze strany Vrchního soudu v Praze, a které povede ke skončení soudního řízení, je verdikt o vině Stěžovatele. Podle názoru Soudu konkrétní postup událostí v projednávané případě silně naznačuje dysfunkci ve fungování soudnictví, což narušuje celkovou spravedlnost řízení.“

Vůbec tedy nejde o to, zda Robert dostane nějakou kompenzaci za to, že ho české soudy, konkrétně soudce Lněnička, likvidovaly dlouhých 10 let. Ne, to není důležité.

Důležité je, že SELHALY VŠECHNY STUPNĚ JUSTICE.

Stalo se to jednou, a může se to stát kdykoliv znovu.

Nicméně, jako osoba dostatečně známá svými postoji a vyjádřeními říkám i to, že: „České kriminály jsou plné nevinných lidí!“

Už není třeba mlčet, není třeba se bát. Celý národ by se měl bát svých vlastních soudců.

Toto by mohl i být důvod vyjít do ulic. Jsme opravdu národ slabochů a otloukánků? Jak dlouho si tuto soudcovskou svévoli necháme líbit?

Myslím, že mohu požádat novináře, aby si začali všímat skutečně důležitých věcí. Obzvláště, když jsem schopen se k věci vyjádřit. Vždyť jsem původní stížnost Robertovi sám psal.

V Praze dne 23. 11. 2020, 17:43 hod.

Albert Žirovnický