Afghánistán je do značné míry závislý na rozvojové pomoci, která tvoří zhruba pětinu tamního hrubého domácího produktu. V případě jejího zastavení dojde k vypuknutí obří ekonomické krize, která výrazně sníží životní úroveň obyvatel. To může být jednou z příčin masové migrace. Význam rozvojové pomoci však v čase klesá. Ještě před deseti lety pomoc ze zahraničí tvořila přibližně polovinu afghánské ekonomiky.

Vzhledem k vývoji v posledních dnech lze očekávat, že mnohé země rozvojovou pomoc do Afghánistánu stopnou. Bude proto zapotřebí provádět tvrdá úsporná opatření. Ta dolehnou hlavně na obyvatele žijící pod hranicí chudoby, kteří tvoří zhruba polovinu tamní bezmála čtyřicetimilionové populace. Navíc do rodinných rozpočtů pravděpodobně přestanou přispívat ženy, které si v posledních letech začínaly nacházet pracovní uplatnění. To však bude pro Tálibán obtížně představitelné.

Afghánské hospodářství je silně orientováno na zemědělskou činnost. Výroby s vyšší přidanou hodnotou nejsou příliš rozvinuté. Část ekonomiky tvoří soukromý sektor, který se zaměřuje hlavně na služby. Afghánistán disponuje širokou škálou nerostných zdrojů. Patří mezi ně železo, kobalt, měď, lithium, zlato, černé uhlí, ropa či zemní plyn. Jejich těžba je však obtížná kvůli nestabilní politické situaci. Ta odlákává zahraniční investory. Lokální kapitál zas není dostatečně silný, aby mohl nastartovat efektivní těžbu nerostů.