„Nevládní organizace, pašeráci, mafie ve spolku s Evropskou unií dovezly do Evropy tisíce ilegálů pod záminkou, že zachraňují lidi, a to za pomoci italské pobřežní stráže, která jejich akce koordinuje,“ konstatuje zpráva nadace. „Pašeráci lidí kontaktují italskou pobřežní stráž předem a nabírají svůj pochybný náklad. Plavidla nevládních organizací jsou pak směrovány k „místu záchrany“, a to i tehdy, kdy ti, co mají být zachráněni, jsou ještě stále v Libyi. Sledovali jsme 15 lodí, které nevládním organizacím patří nebo jsou jimi pronajaty, jak opouštějí své italské přístavy, míří na jih, kotví těsně u libyjských břehů, nakládají lidské cargo a vracejí se 260 mil zpátky do Itálie, ačkoli tuniský přístav Zarzís je vzdálen jen 60 mil.“

Podle GEFIRA se na těchto akcích podílejí nevládní organizace MOAS, Jugend Rettet, Stichting Bootvluchting, Lékaři bez hranic, Save the Children, Proactiva Open Arms, Sea-Watch.org, Sea-Eye a Life Boat. „Skutečný motiv lidí z nevládních organizací není zřejmý,“ pokračovala GEFIRA. Jejich motivem mohou být peníze, ale mohou se nechat vést i politickými zájmy, soudí studie. Na Maltě sídlící organizace MOAS například pašováním lidí do Itálie dokonale garantuje, že se migranti nebudou zjevovat u břehů Malty. V čele organizace stojí maltský námořní důstojník, který proslul svým špatným zacházením s uprchlíky na straně jedné a současně těsnými vazbami na americkou žoldnéřskou agenturu Blackwater, americkou armádu a maltské námořnictvo na straně druhé. „Je také možné, že tyto organizace řídí naivní „dobrodějové“, kteří nechápou, že nabízením těchto služeb působí jako magnet na lidi z Afriky a tím chtě nechtě způsobují další ztráty, nemluvě o tom, že svými akcemi destabilizují Evropu,“ podotkla GEFIRA s připomínkou, že Evropská unie ve své speciální legislativě nevládním organizacím při „záchranném“ převážení lidí zaručuje beztrestnost. Během oněch dvou sledovaných měsíců přitom podle GEFIRA bylo do Itálie převezeno nejméně 39 tisíc migrantů, z nichž většina nemohla splňovat podmínky pro legální vstup na evropské území. Zmíněné číslo se může zdát přemrštěné, nicméně nejspíš plně reálné, neboť jen během víkendu v půli dubna bylo přes Středozemní moře do Evropy dopraveno bezmála 9000 lidí…

Skoro po půl roce se zjištěním nizozemské nadace dostává oficiálního potvrzení i z oficiálních zdrojů. Prokurátor sicilské Catanie Carmelo Zuccaro oznámil, že má důkazy o spolupráci evropských nevládních organizací s libyjskými pašeráky lidí. Evropská pohraniční agentura Frontex tak otevřená (zatím?) sice není, ale připouští, že nevládní organizace pašerákům „usnadňují práci“. A zatímco se v letošním roce ve Středomoří utopilo celkem přes tisíc lidí, kteří se snažili dostat do Evropy, italský premiér Paolo Gentiloni konstatuje, že jeho země potřebuje vůči migrační krizi „alternativní strategii“…

Otazníky kolem základních principů současné, ale především budoucí evropské politiky při řešení jedné z globálních krizí, se množí. Převládne liberální přístup nebo se Evropa vrátí do 19. století? Jasné odpovědi nejsou.

Je kupříkladu zvláštní, že zatímco migrantů z Afriky přibývá po tisících, Afghánci jsou v Evropě odmítáni, i když v jejich okupované zemi zuří už sedmnáctým rokem válka a OSN jejich Západem dosazenou vládu viní z rozsáhlého mučení…

Tereza Spencerová

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.