Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem se v současné době nadále zhoršují. Přes všechny diplomatické snahy o zmírnění napětí připomíná pohyb velmocí nebezpečný valčík. Jeden krok dopředu, dva zpět, a po otáčce jsou oba tanečníci zase blíže válečné propasti.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo o víkendu přesun raketových systémů Iskander, schopných nést jaderné hlavice, do Kaliningradské oblasti. Přesun raket do této horké dotykové oblasti s vojsky NATO signalizuje, že Rusko bere vyhrožování Západu dostatečně vážně a že počítá s možným dalším dramatickým zhoršením mezinárodní situace.

Obrana „ruských očí“ v Kaliningradu

Mobilní raketový systém Iskander umí vyslat rakety do vzdálenosti až 600 kilometrů. Kaliningradská exkláva má pro Rusko zvláštní důležitost, neboť zde leží strategický přístav Baltijsk. Jde o jediný ruský přístav v Baltském moři, který v zimě nezamrzá, a je tudíž hlavním přístavem baltské flotily. Z přístavu je vedena celá řada operací v Baltském moři. Kromě přístavu se v oblasti nacházejí také dvě letecké základny, jejichž letouny působí nad Baltem.

Je zde také umístěno „ruské oko“ hledící na Západ. Radar typu Voroněž nacházející se poblíž města Pioněrskij, který byl naplno spuštěn v roce 2014, může svou funkci plnit o mnoho lépe než radar umístěný o 400 km dále na východ. Celkově je kaliningradský radar schopen monitorovat objekty ve vzdálenosti až 6 000 kilometrů. Jeho hlavními úkoly je sledování letectva NATO a zejména obrana proti protiraketovým systémům NATO, které jsou umístěny v Polsku. Radar je chráněn protileteckými systémy S-300 a S-400.

Soros vyzval k povstání proti Rusku

Oblast Kaliningradu je kromě Baltského moře obklopena Litvou a Polskem. Právě zde by proto mohlo dojít k prvnímu střetu "východního tažení" s cílem oslabit severní křídlo ruské armády. Západní tajné služby se už delší dobu snaží rozkolísat politickou situaci v této oblasti, neboť jsou si vědomy jistých specifik mezi místním obyvatelstvem, které je odděleno od Ruské federace. Proto jsou zde již od roku 2011 patrné snahy o vyvolání nepokojů podobných těm, po nichž Západ získal svůj vliv na Ukrajině. Není žádným tajemstvím, že právě polské, americké a ukrajinské tajné služby pracují zatím bezúspěšně (společně se sorosovskými neziskovkami) na scénáři, který by posílil separatistické tendence v oblasti.

Právě George Soros vyzval minulý týden k povstání veřejnosti v Rusku i ve světě proti Putinovi za jeho údajné zločiny v Sýrii: "Vyzývám obyvatele Ruska, Evropy i ostatního světa nesedět se sepjatýma rukama a vyjádřit své rozhořčení. Veřejné mínění má sílu přimět Putina ukončit jeho válečné zločiny proti lidskosti."

Čeká nás syrská obdoba MH17?

Podle mnohých pozorovatelů, je to předzvěst rozsáhlejší mediální ofenzívy, která by mohla být korunována nějakou spektakulární "operací pod falešnou vlajkou", podobnou té, jež následovala po sestřelení letadla MH17 nad Donbasem.

Vývoj v Sýrii, který je v současnosti katalyzátorem veškerého dění, se Západu jak známo již dávno vymkl z rukou. I přes rozsáhlou podporu islamistů, která se v posledních měsících změnila v otevřené společné válčení Američanů po boku ISIL, se stále nedaří prolomit obklíčení klíčového strategického i symbolického bodu, jímž je už čtyři roky rozdělené syrské Aleppo.

Američané, kteří zjevně nejsou v otázce postupu v Sýrii jednotní, údajně zvažují nálety na syrské vládní síly za účelem jejich zastavení v této lokalitě. „K možnostem, o nichž se uvažuje, i když zůstávají tajné, patří bombardování ranvejí syrského letectva pomocí střel s plochou drahou letu a dalekonosných zbraní vystřelovaných z koaličních letadel a lodí,“ uvedl minulý týden pod příslibem anonymity pro Washington Post vysoký činitel americké administrativy.

Ruské rakety a tajemník Bílého domu

Mluvčí ruského ministerstva obrany generál Igor Konašenkov na tuto hrozbu odpověděl, že jakýkoliv raketový nebo letecký útok na území kontrolovaná syrskou vládou bude považován za útok na ruský personál. Příznakem narůstajícího napětí minulý týden byl i vzkaz ruské ambasády ve Washingtonu, která vystavila fotku tiskového tajemníka Bílého domu Joshe Earnesta spolu s raketovým systémem S-300 na Twitteru s titulkem uvádějícím, že Rusko k ochraně svého vojenského personálu v Sýrii použije „všech nutných obranných opatření“.

Znepokojivým je i vyjádření náčelníka štábu americké armády generála Marka Milleye, jenž minulý týden prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny své nepřátele zničit. „Chci, aby všem bylo jasné, že se nezastavíme a udeříme na vás tvrději než kdykoliv před tím. Nenechte se mýlit,“ uvedl na adresu Ruska výhružně Milley.

Do Tartúsu dopraveny komplexy S-300

Rusko vzápětí nenechalo nikoho na pochybách, že své zájmy v Sýrii ochrání za každou cenu. Rychlé rozmístění obranných raketových systémů S-300 a S-400 znamená pro Američany velkou komplikaci v jejich snaze pokusit se o zřízení bezletové zóny nad Aleppem či rozbití letišť, z nichž startují syrské a ruské stroje.

Jak uvedlo Ruské ministerstvo obrany, protivzdušné komplexy velkého dosahu jsou v Sýrii proto, aby ochránily ruské zbraňové instalace před americkým útokem. „Připomínám americkým stratégům, že vzdušné pokrytí ruských vojenských základen v Hmímím a Tartúsu je zajištěno protivzdušnými raketovými systémy S-400 a S-300, jejichž rádius působnosti se může stát překvapením pro jakékoliv neidentifikované létající objekty,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov.

Poznamenal, že obsluhy systémů pravděpodobně nebudou mít dostatek času na objasnění „přesného programu letu raket a jejich příslušnosti“. Varoval tím Američany, že Rusko je nenechá poskytnout podporu teroristům raketovým úderem na syrskou armádu střelami s plochou dráhou letu. A už vůbec by si Američané podle něho neměli zahrávat s myšlenkami na úder na ruské pozice v Sýrii.

Stejně tak by se Američané neměli spoléhat ani na neviditelné letouny F-22 Raptor, které v regionu operují. Konašenkov uvedl, že „iluze o existenci neviditelných letadel“ mohou v realitě narazit na značné rozčarování.

Stálá Ruská základna v Sýrii

Kromě přemístění ruských protivzdušných systémů na strategická místa v Sýrii Rusové oznámili, že plánují přeměnit zásobovací základnu v přístavu Tartús na trvalou základnu námořnictva. Základna by měla být nově vybavena obrannými systémy, které tam nyní nejsou, neboť místo v současnosti slouží jen pro zásobování. „Nebudou tam jen doky, ale také řídící a velící systém a systém protivzdušné obrany. Námořní základna bude mít schopnost bránit sama sebe a svou infrastrukturu. Samozřejmě tam budou i obranná zařízení proti ponorkám,“ uvedl šéf zahraničního výboru státní dumy Leonid Sluckij.

Bývalý náčelník štábu ruského vojenského námořnictva admirál Viktor Kravčenko agentuře Interfax řekl, že obrana základny, včetně protivzdušné a protilodní, si vyžádá "značný kontingent pozemních sil". Což neznamená nic jiného než stálou vojenskou přítomnost Ruska v Sýrii. Rusko využívá přístav Tartús od roku 1977. Po pádu SSSR se používal jen pro zásobování a opravy ruských válečných lodí operujících ve Středozemním moři.

Plutonium a příprava na válku

Syrský parlament, který vyjádřil připravenost stálou ruskou vojenskou základnu v zemi podpořit, již dříve souhlasil s právem Rusů trvale využívat základnu na letišti Hmímím v pobřežní provincii Latákíja. Rusko tam má od loňského roku několik desítek bojových letounů, jimiž bombarduje postavení islamistů a podporuje pozemní operace syrské armády. Damašek minulý týden odsouhlasil, že Rusko má nyní právo využívat trvale i místní infrastrukturu a veškeré pozemky náležející k letecké základně. Ruské ministerstvo obrany také minulý týden uvedlo, že se zabývá možností obnovit vojenské základy v Latinské Americe, Asii a Africe.

To, že Rusko počítá do budoucna s dramatickým zhoršením mezinárodní situace a připravuje se na všechny eventuality, včetně možného válečného konfliktu po případném zvolení Hillary Clintonové do Bílého domu, naznačuje i nařízení petrohradského gubernátora Georgije Poltavčenka „o zajištění potravinové bezpečnosti”, které by zaručovalo v případě vypuknutí války každému obyvateli města 300 gramů chleba na den po dobu 20 dnů. Výnos gubernátora z tohoto týdne se týká vytváření potravinových rezerv, které se skládají z „operativních zásob” pšenice a žita.

O tom, že se situace na globální šachovnici dále nebezpečně komplikuje, svědčí i rozhodnutí Moskvy odstoupit od smlouvy o zbraňovém plutoniu. „Dohoda o odstraňování plutonia, která měla zabezpečit, aby se znemožnilo vrátit do zbrojního využití, stanoví možnost jedné ze stran odstoupit od této smlouvy v případě zásadní změny okolností. Zaznamenali jsme zásadní změnu okolností, pokud jde o agresivní rusofobii, která je nyní jádrem americké politiky vůči Rusku", uvedl k tomuto kroku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem ukazuje i zrušení Putinovy dlouho připravované návštěvy Paříže, kde se měl ve středu setkat s Françoisem Hollandem. Ruský prezident návštěvu zrušil poté, co Hollande v pondělí ve francouzské televizi naznačil, že by Rusko mohlo čelit obvinění z válečného zločinu kvůli údajnému bombardování civilistů v syrském Aleppu.

Boj o novou "Hedvábnou stezku"

Důležitější byla ovšem návštěva prezidenta Putina v Istanbulu a jeho setkání s tureckým prezidentem Erdoganem v rámci světového energetického summitu. Oba státníci se dohodli na uskutečnění společného projektu, který byl přerušen v době sílícího napětí mezi oběma zeměmi. Tím je důležitý plynovod, jímž by „tekl“ zemní plyn z Ruska do Turecka a dále do zemí Evropské unie, což by znamenalo vyšachování Ukrajiny z plynové hry. I když mají Rusové a Turci stále rozdílné názory na řešení situace v Sýrii, došlo i zde k určitému posunu. Turci už netrvají na odchodu Bašára Asada a spíše se snaží zajistit si pozice v tomto důležitém regionu do budoucnosti.

Právě Sýrie je zemí, kde má v budoucnu procházet čínská „Nová hedvábná stezka“. To je také zřejmě jeden z motivů, proč se o kontrolu nad tímto územím svádí mezi Ruskem a Spojenými státy tak urputný boj. USA a Izrael by totiž v budoucnu chtěly mít tuto důležitou tepnu pod svou kontrolou.

Mezitím probíhá nakládka letadlového křižníku ruského námořnictva Admirál Kuzněcov, který se tento týden chystá do boje. V Murmansku probíhají poslední přípravy před jeho misí ve Středozemním moři, odkud se zapojí do operací v Sýrii.

Přípravy na válku běží na plné obrátky. Od Kaliningradu až po Damašek.

Zabrzdí je výsledek amerických voleb? Naděje žije.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.