Sovětský Svaz, mírová hráz. Dobré, ne? Anebo co třeba tenhle: Ameriku hrůza jímá, za námi je rudá Čína. Docela vtipné, co říkáte? Pobaví už jenom v kontextu toho, že o pár let později spolu tihle dva největší přátelé válčili na řece Ussuri. A co takhle: Ten kdo stojí na chodníku, nemiluje republiku. Z toho už je cítit mírná, jakoby přátelská hrozba. Nestůj opodál, nebo se ti to nevyplatí. A nakonec: Kdo nejde s námi, jde proti nám. Tam už je hrozba docela markantní. Nejsi náš, zastáváš jiné názory, pak jsi nepřítel a patříš za mříže, anebo rovnou na šibenici.

Kádrovačka už nemá notes, ale noťas

Později narození už tyhle perličky neznají, leč názory, jež jako by z padesátých let vypadly, opět zaznívají a jejich autorům ani nepřijdou hloupé. A tak se možná jednoho dne dočkáme nařízení, že každý kapitalista s počtem zaměstnanců 25 a více musí v rámci personálního řízení zřídit kádrovací oddělení. Starší vědí, znají. Za stolem seděla kádrovačka vážící nejméně sto kilo, s nasupeným povýšeným výrazem podpořeným předky, kteří zakládali KSČ. Notes, nabroušená tužka. Dnes už by stačil počítač, ale notes se pořád hodí, zejména na různých manifestacích a pochodech, kde by noťas překážel. A tak jako kdysi na Prvního máje nebo na výročí VŘSR zaznamenávali vybraní spolehliví pracovníci povinnou účast zaměstnanců, budou novodobí kádrováci sledovat, zda jste dorazili kupříkladu na pochod k výročí BLM (hnutí Black Lives Matter, česky Na černošských životech záleží) či LGBT. Kdo nebude pořádně mávat a skandovat, ať nepočítá se zářnou kariérou ve firmě. Anebo ať raději nepočítá vůbec s ničím, popřípadě úplně se vším. A možná, že by se hodily i nějaké ty převýchovné tábory, co myslíte? Jak my ateisté s oblibou říkáme: Panebože! Nebo Ježíšmarjá! Jenže Pámbu je vysoko, Ježíše nám ukřižovali a Josef s Marií nám taky nepomohou.