Když jsem ještě nebyl očkován, tedy předtím, než mě donutili, ani slůvkem jsem nikomu z mých očkovaných přátel nevytkl, že se na to dali. A proč taky? Je to jejich věc a v případě starších lidí, kteří nejsou stoprocentně fit, se to zdá být dokonce i rozumné. A teď, když už mezi ně taky patřím, rozhodně se nebudu navážet do těch ostatních.

Takže co? Antivaxeři proti vaxerům? Občanská válka? Jedna pitomost na druhou. Jedni napadají zdravotníky, což je hovadina na entou a já jen doufám, že těch, co tohle dělají, je jen mizivé promile. Přece jsme my, Češi, v té nové Evropě úplně totálně nezblbli. Nebo ano?

Jenže podívejte se, co dělá vláda a její našeptávači. Každý, kdo zcela nepodporuje očkování proti covidu, je u nich hned antivaxer (čti zločinec) a patří do vězení. Žádná diskuse se nepřipouští, pravdu máme jen my a vy nám nemáte co říkat. Tak tohohle jsme se dočkali dvaatřicet let po revoluci? Tohle má být ta pravá demokracie? Kdo tu od začátku nejvíce budí vášně? Odpovězte si sami.

Dva roky odolávám covidu a snad odolám i nadále, třebaže po očkování si tím nejsem zcela jist. Nikomu nic nevyčítám. Ani těm, co vloni jezdili lyžovat do Itálie, ani těm, co byli v létě u moře, dokonce i v Africe. Někdo to sem prostě přivezl, stalo se. Hermeticky izolováni nejsme. Ale, proboha, vezměte rozum do hrsti a nedělejte z podělaného viru občanskou válku. A přestaňte lidi rozdělovat na antivaxery a vaxery. Něco podobného jsme tu už totiž měli, komunisty a nekomunisty. A dobré to nebylo, to mi věřte.

Tak co? Hlavně nebuďme všichni za idioty. Jenže idiot zpravidla neví, že je idiot. A to platí na obě strany.