Paní Virginie Bapt, psychoterapeutka a kouč dětí říká: „Proč bychom měli čekat do padesáti let, abychom poznali, co tvoří důvěru v sebe a v ostatní a poznat, jak docílit lepší vztahy s ostatními? Nejdříve pozoruji, co se dítěti nedaří, co ho neustále frustruje a hledám odpověď, kterou spolu nenucenou, hravou formou uplatníme. Často se jedná o determinaci reálné potřeby dítěte, kterou spolu musíme nazvat jménem a hledám víc možností řešení. Dítě se vždy na jednu upne a jdeme touto cestou. Malé dítě si ani neuvědomuje, že se v tento moment řeší jeho budoucnost a vývoj osobnosti. Potíže, které si děti uvědomují ve svém jednání vychází z faktu, že byly buď moc hlídány a opečovávány anebo naopak ponechány sami sobě.

Tato část dětí nechce poslouchat dospělé. Smyslem mé práce je pomoci, ale pouze pomoci dítěti najít dobrý vztah k sobě, ke své pravdě, k tomu, co mu připadá správné. Pracujeme s dětmi vždy laskavě a vše začíná doma. Musí vědět, že mohou být „spolustrůjci“ změn, které si přejí. Rodiče si často stěžují: „on neposlouchá“, „dost se neučí“, „nekoncentruje se“, odpověď je uvedena výše. Musí se použít zlatá střední cesta a hlavně naslouchat dítěti, pokud už mluví anebo mít dost trpělivosti, když nám něco vysvětluje „rukama, nohama“. Na konci každé seance se zeptám, pokud jde o větší dítě: „budeme o tomto mluvit s rodiči?“ Když je dítě tzv. v potížích, není nikdy samo. Vždy je vtaženo do systému: rodina, škola, kamarádi….

Moje práce je věnovat se posílení důvěry, důvěry k rodičům a ke kamarádům. Naučit dítě reagovat na různé situace, naučit jej pravidla komunikace a také umět přijmout své emoce. Toto mu umožní být si více jistý čelem k těžkostem a pevný vůči špatným svodům. Všichni vesměs mají na dítě velké nároky, chůva, učitel, rodič. Kouči mu nabízí volnost pracovat na tom, co ho opravdu baví, co je pro něj důležité (máme na mysli volnočasové aktivity) a rozvinout svůj názor a nebát se ho říci“. Jen tak se v dospělosti bude dnešní dítě cítit dobře, vážit si sebe samého a ostatních a žít lépe a s nadhledem.

(převzato z Le Figaro, ZP)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.