Na denním pořádku vídáme různé statistiky, jak na tom ta naše ekonomika je, lidé se mne na to často ptají a je pravda, že nad tím poslední dobou často přemýšlím.

Na první pohled je české hospodářství ve výborné kondici. Když ale nahlédneme do hloubky, přece jen narazíme na nějaký ten "výkřičník". Takže, jak na tom tedy jsme?

- Předně si řekněme, že česká ekonomika patří mezi makroekonomicky a sociálně nejstabilnější země v celé Evropě

- Je bezesporu, že na evropské poměry vykazuje solidní růst

- Máme největší potenciál růstu ekonomické úrovně mezi zeměmi střední a východní Evropy v prognóze do roku 2021

- pomalu uzavíráme nůžky mezi naší domácí ekonomickou úrovní a úrovní severní Evropy

- A totéž více méně platí o reálné produktivitě a reálných mzdách

ALE...

- Při vysokém podílu průmyslu na HDP má česká ekonomika relativně nízkou přidanou hodnotu

- Je velmi otevřená, s nezdravě vysokým podílem EU na exportu a závislosti na jednom exportním trhu - Německu

- Má vnitřní bariéry zdravého růstu (nedostatek pracovních sil, nepružný trh práce a další)

TAKŽE CO S TÍM?

Ano, musí přijít to už dávno zprofanované a možná obsahově "vytěžené" slovo - REFORMY! A jsem přesvědčen, že potřebné kroky patří k intelektuální výbavě každého vzdělaného mainstreamového politika či ekonoma již více jak 15 let. Současně v té či oné formě je má v programu každá slušná politická strana. Takže kde je problém? No, tak nějak v tom, že to „jen to nějak neumíme zrealizovat"

Jako Hospodářská komora jsme vypracovali deset bodů, kterým je dle potřeba se věnovat tak, aby česká ekonomika na nějaké slušné úrovni fungovala i nadále:

1) Vzdělání
2) Podmínky pro podnikání
3) Postavení malých a středních podniků
4) Rozumná rozpočtová disciplina
5) Výzkum, vývoj, inovace
6) Daňová správa a zatížení práce
7) Podpora exportu
8) Čerpání fondů EU
9) Výstavba infrastruktury
10) Etika podnikání

Takže, čím začneme?