Primus mezi fejkaři, bývalý poradce premiérů Mirka Topolánka, Jana Fischera a vicepremiéra Pavla Bělobrádka pan Martin Schmarcz, označil odpor většiny občanů ČR proti radaru za první mohutný výstřel ruské propagandy, též (ZDE). Při přečtení toho titulku (výstřel ruské propagandy) jsem se zaradoval: Konečně se na konkrétním případu dovím, jak se ta nebezpečná ruská/kremelská propaganda dělá. To abych se jí mohl bránit.

Nejdříve stručné připomenutí sledu událostí:

Radar měl být, spolu s antiraketami umístěnými v Polsku, ochranou bezpečnostních zájmů USA a jejích spojenců v Evropě před nepřítelem – Íránem a KLDR; ani jeden z těchto států však neměl a nemá mezikontinentální střely, které by na evropský kontinent doletěly.Logicky se kladla otázka proti komu tedy? Jediná racionální odpověď byla: proti Rusku. Prvním výstřelem protiruské propagandy tak byla a je lež o užití radaru; prý proti Íránu a KLDR.

Radar by nemohl sloužit pro obranu České republiky a střední Evropy, byl by naopak nebezpečím pro nás. Druhým výstřelem protiruské propagandy tak byla a je lež o obraně ČR, protože radar jsou oči protivzdušného obranného systému, na které se utočí nejdříve. Šlo by tak o přenesení obrany USA na evropský kontinent. Evropa, i ČR, by se mohla stát místem, kde si USA a Rusko vyřizují účty. Mohli bychom se stát středoevropským válčištěm.

Radar měl být pouze pod správou USA a nikoliv NATO, přitom ČR je členem NATO. Česká republika by neměla možnost kontrolovat, co skutečně v Brdech má stát, co by tam stálo. Třetím výstřelem protiruské propagandy tak byla neověřitelná informace, že by v Brdech skutečně měl stát radar k navádění antiraket, a nikoli třeba odposlouchávací stanice pro odposlech telekomunikací apod.

Na stavbu kdejaké pěšiny v ČR se musí udělat posudek, zda nebude (negativně) ovlivňovat životní prostředí. Ne tak v případě radaru, který může přinést výrazná zdravotní rizika. Žádné hodnocení rizik plynoucích z provozu radaru se nechystalo. Signifikantní však je, že právě v té době (r. 2000) byly třináctkrát sníženy hygienické radiační normy (limit 4,3 V/m z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 408/1990 Sb. byl zvýšen na 58 V/m podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.). A tak vláda ČR mohla tvrdit, že radar, podle opravených norem, je bezpečný. Čtvrtým výstřelem protiruské propagandy tak bylo tvrzení tehdejší vlády (předseda Topolánek), že radar je podle našich – mimořádně změkčených norem – bezpečný.

Zajímavé je, že odporné kremelské propagandě o všeobecné škodlivosti USA radaru u nás propadli též evropští socialističtí lídři, předsedové socialistických stran České republiky, Rakouska, Německa, Polska, Slovenska a Slovinska, a vyjádřili to heslem ne dalším závodům ve zbrojení, též jí propadli starostové čtyř desítek obcí v ČR z hnutí Liga starostů proti radaru, kteří si dovolili ohradit se proti lžím o radaru, a co nejhůře, nečisté ruské propagandě podlehlo na sedmdesát procent obyvatel ČR a radar odmítli - ti kremelští trollové mají ale páru, což (!).

Když jsem si přečetl titulek článku Martin Schmarcze, tak jsem se zaradoval: Konečně se, na konkrétním případu dovím, jak se ta nebezpečná ruská/kremelská propaganda dělá. To abych se jí mohl bránit. Jenomže M. Schmarcz ve svém textu vyprodukoval, kromě kupy ideologických blábolů, jedno jediné věcné tvrzení, jež by mělo špinavou kremelskou propagandu doložit, a to tvrzení: Ruská propaganda tehdy lhala, že radar je ve skutečnosti namířen proti Rusku. Toto tvrzení kremelské propagandy bylo, podle M. Schmarcze prvním výstřelem ruské hybridní války. A prý Putin akcí radar de facto obnovil studenou válku.

Ovšem každý občan s IQ průměr, pokud si shrne veřejně dostupné informace – země Írán a KLDR neměly a nemají mezikontinentální střely, které by na evropský kontinent doletěly, a proto tvrzení, že by radar byl obranou proti nim, je blbost; radar by nebránil ČR, byli bychom díky němu první na ráně, radar by ohrožoval životní prostředí a zdraví občanů – tedy každý občan s minimálním přehledem ví, že ta ruská/kremelská propaganda holt měla pravdu.

V ideologii studené války vězí autoři protiruských výstřelů, rusofobové.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele