Rozhovor se vedl o nálezu ÚS o volebním zákoně sp. zn. Pl. ÚS/17 ze 3. 2. 2021, kterým soud zrušil ustanovení § 48, § 49 odst. 1 písm. b) až d), odst. 3 písm. b) až d) a odst. 4, § 50 odst. 1 až 3 a § 51 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky; šlo o zrušení D´Hondtovy metody a uzavírací klauzule ve výši 10 %, 15 % a 20 % hlasů pro politické strany kandidující společně ve dvoučlenných, tříčlenných a čtyř- a vícečlenných koalicích.

Nemohu si pomoci, ale jestliže P. Rychetský na začátku svých odpovědí místo skutečné odpovědi na otázku redaktora začíná osobním útokem (Jestli se domníváte, že … , tak to je hluboký omyl. Zřejmě neznáte základní postup … Vy si zřejmě neuvědomujete, že… Vy si neuvědomujete, že…), pak jde o zřejmý projev arogance, důsledek nafoukanosti. Je to způsob tvorby podprahového informačního nátlaku na posluchače, jenž jim chce sdělit, že ten odpovídající je po všech stránkách odborně mimořádně na výši, protože tázající přece neví, neví, neví… A je to projev neslušnosti.

Rychetský posluchače mátl – tvrzení, že nález ÚS se týká jenom matematiky, tedy že jde pouzeo matematickou formuli, jak přepočítávat odevzdané hlasy, když jsou nestejně velké kraje, není pravdivé. Podstatnější v rozhodnutí je zrušení tzv. aditivní uzavírací klauzule propolitické strany kandidující společně v koalicích, pro něž nyní platí stejný 5% práh počtu voličských hlasů pro vstup do sněmovny, jako pro samostatně kandidující politické strany – koalice tím získaly, díky pravděpodobnému synergickému efektu, zřejmou výhodu proti politickým stranám kandidujícím jako politické strany, tedy samostatně.

Z odpovědí P. Rychetského na mě čišel alibismus, vyjadřovaný heslem já nic, já muzikant. Ústavní soud prý tvoří patnáct nezávislých osob, dokonce řekl, že osobností, které byly vybrány složitým procesem - ovšem je nutno dodat, že občany ty osoby zvoleny nebyly. Tyto osoby jsou samostatné atp. Předseda soudu jim nemůže nic nařizovat – P. Rychetský nejdříve tvrdil, na dotaz redaktora proč rozhodnutí soudu od podání stížnosti trvalo více než tři roky, že on nemá žádnou možnost konání ústavního soudce (v tomto případě zpravodaje Jana Filipa) uspíšit, pouze ho o to žádat, o kousek dále však už mluvil o tom, že lze v případě práce pomalé či velkého množství nedodělků se soudcem zahájit kárné řízení. Z celého jeho povídání jsem nabyl dojmu, že předseda Ústavního soudu je jenom subalterní kancelista, který po budově roznáší lejstra.

P. Rychetský rád a silně zdůrazňuje, že Ústavní soud a hlavně od sám je politicky nestranný – není to pravda. V uplynulých pár letech politicky a osobně útočil na prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše. Neodpustil si to ani v uvedeném rozhovoru:Je potřeba si uvědomit, že Ústavní soud není součástí holdingu Agrofert. Ústavní soud je nezávislá soudní instituce. Pokud by ovšem ÚS skutečně byl nezávislou soudní institucí (mohu vás ubezpečit o tom, že Ústavní soud je složen skutečně z nezávislých, výrazných osobností), pokud by jeho předseda opravdu byl politicky nezávislý, pak by se takto nevyjadřoval, neútočil by, byl by, v roli předsedy ÚS, politicky neutrální. Není.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele