Kdo je to badatel Tomáš Krystlík? Vystudoval psychologii na Karlově Univerzitě v roce 1978 v době normalizace za Husákova režimu. Na tento prestižní obor, jak se říkalo mezi studenty, se dostávají protekční spratci nebo se dávají klíče od auta. Diplomovou práci na téma "Příspěvek k možnostem aplikace psychologické racionalizace práce" tehdejší budoucí badatel Krystlík obhájil. To zní jako práce lehce retardovaného posluchače VUMLu. Nic neříkající, nic neuchopitelné, ničemu prospěšné. Možná jedině pro panu Krystlíkovi. Poznámka pod čarou, v normalizačním režimu se dařilo komunistickým kádrům, nevzdělaným a hlavně nevzdělatelným, jako byl bývalý předseda Senátu Milan Štěch, šéf odborů Škodovky. Antihistorik Krystlík, úmyslně píšu antihistorik, neboť každý trochu vzdělaný spisovatel ctí zásadu, že historie se píše jako soubor faktů, respektive událostí, chronologicky seřazených za sebou, den po dni, vlastně jako deník. Důležitou podstatou je shromáždění faktů v listinné podobě, a ne že se někde něco doslechnu. Ještě se vrátím k tomu, jak tento antihistorik, antibadatel trpěl za normalizace, když jeho kolegové skončili na dole v rubání, nebo v jiných  dělnických profesích. Můžu se domnívat, že u pana badatele byla určitá úlitba k tehdejším bohům. Tím nemyslím, že by dotyčný přistoupil na víru, ať katolickou nebo pravoslavnou, ale mohu se domnívat, že cesty pana Krystlíka řídili určité orgány a nebyly to pohlavní. Nechápu zásadní věc, proč si tento publicista říká českoněmecký, když by mu slušelo pouze německý. Jím opěvovaná Německá Říše rozpoutala největší masakr v dějinách lidstva, chtěla vyplenit Slovany a teď se pan antihistorik diví i ušima, že Sověti hnali Němce až do Berlína. Při jeho zaujatosti bych od něj čekal, že bude žádat po Ruské federaci válečné reparace. Důvod? Německo dovolilo Sovětskému svazu vyhrát válku. Musíte si pane Krystlíku uvědomit, že kdo seje vítr, sklízí bouři.

Armádní generál Ludvík Svoboda je opravdový hrdina, který vstoupil do Československých legií, účastnil se bojů, prošel přes Ruskou magistrálu, Japonsko a vrátil se do Československa. První se dostal do osvobozeného Kyjeva s Československým tankovým praporem, byl povýšen na generála. Poté velel Dukelské operaci. Můžeme mít na tuto část války různé názory, ale v boji situace určuje taktiku. Někdy tuto taktiku změní politické rozdání karet. Málokterý z novinářů ctí fakta a chce popsat skutečnost, stejně jako badatel Krystlík. Kdyby toto bylo cílem jejich práce, tak sdělí veřejnosti, že němečtí fašisté zabili syna a synovce generála Svobody. Rád bych dodal, že v roce 1946 jako jediní dva ministři, ministr obrany, nestraník Ludvík Svoboda a ministr zahraničí Jan Masaryk nepodali demisi do rukou prezidenta republiky Edvarda Beneše. Dalším důkazem fašizoidního pisatele Krystlíka, bylo absolutní nepochopení situace v Moskvě. Generál Svoboda jel naše uvězněné představitele vlády a strany osvobodit. Jediný armádní generál Ludvík Svoboda chápal, že v Kremlu nesedí u jednacího stolu, ale u podpisového stolu. Znal sovětskou mentalitu a jediným jeho cílem bylo zabránit krveprolití. Každým dnem se stupňovalo napětí v Československu. Odmítnul různé návrhy, například na vytvoření jiné vlády (Zdeněk Mlynář) s tím, že vládu máme v Praze.

Badatel Krystlík se stejně fundovaně vyjadřuje k ekonomickým otázkám, viz článek, že Rusko je před bankrotem, stejně odborně k národní strategii obrany, která by v té době nahradila celý Generální štáb. Škoda, že jsme takového šikulu neměli už dříve.

Závěr prohlášení prezidenta Lyndona B. Johnsona o okupaci Československa, je to drobná nehoda na cestě k uvolnění vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.

Dodatek - vojenské vzdělání antihistorika Krystlíka bylo rok vojenské katedry při studiu a rok základní vojenské prezenční služby. Nevylučuji, že  jako prominentní synek získal takzvanou modrou knížku, to znamená nevoják.

Doslov - chápu, že jsem asi nechápavý, proč tento člověk, tím myslím písmáka Krystlíka, publikuje v takzvaně proruských mediích, jako jsou Parlamentní listy, je to pro mě velká záhada a zkusím si na ni také sám odpovědět. Parlamentní listy jsou demokratická média. Jiné noviny jako Britské listy, buď zkrachovaly, nebo mu jinde už ty jeho sračky neotiskují. Omluva čtenářům za tento expresivní výraz.

Vladimír Ustyanovič