Americký prezident Donald Trump během historické schůzky v Singapuru slíbil severokorejskému vůdci Kim Čong-Unovi, že je připraven podepsat deklaraci o ukončení Korejské války. Uvádí to řada zdrojů, které jsou obeznámeny s průběhem jednání, tvrdí Alex Ward v exkluzívní zprávě portálu Vox. Avšak po schůzce Washington začal klást spoustu předběžných podmínek, zejména aby KLDR nejprve zlikvidovala většinu svého jaderného arsenálu. Pchjongjang proto tyto dodatečné podmínky USA chápe jako porušení slibu (ZDE).

To je prý důvod, proč jednání mezi oběma stranami zamrzla a americký ministr zahraničí Mike Pompeo zrušil na příkaz prezidenta Trumpa návštěvu Pchjongjangu. Přecházet tomu mělo severokorejské varování, že Pompeova mise – pokračující tlak na jednostranné odzbrojení – k ničemu nepovede.

Zpravodajský portál Vox může se pohybuje mimo mediální mainstream. Byl vytvořen před čtyřmi lety skupinou novinářů z deníku Washington Post v rámci snahy o překlenutí hlubokých ideologických příkopů, které rozdělují americkou společnost. Novináři se připojili k existující technologické společnosti, aby využili jejích nástrojů a nabízeli zpravodajský obsah, kterému čtenáři opravdu porozumí. To je má vylákat z uzavřených názorových bublin. Už otvírací úvodník projektu nesl charakteristický titulek Jak z nás politika dělá blbce (ZDE).

Také tato zpráva serveru Vox má tedy svoji vysvětlující část, či spíš kontextový komentář. Poukazuje na to, že korejská válka skončila roku 1953 pouhým příměřím a na severu se stále udržuje obava z amerického útoku. Vybudování jaderných sil schopných zasáhnout Spojené státy (zatím spíše teoreticky) mělo sloužit jako účinný nástroj pro odstrašení od takového útoku. Nejmladší Kim, který tuto politiku zdědil, v novoročním projevu uvedl, že by rád věnoval větší pozornost hospodářskému rozvoji své země. Jenže k tomu potřebuje mírovou deklaraci, aby válka skončila a odzbrojování bylo obhajitelné, cituje Vox své experty. Bez této deklarace by to byla pouhá kapitulace.

Další informace přinesl žurnál Atlantic. Je zřejmé, že podpis mírové deklarace mezi USA a KLDR nepředstavuje právní ukončení války, protože k tomu by byla třeba ucelená smlouva. A je tu také Čína, která stála za války na straně severu. Nicméně deklarace by prý měla stačit pro oficiální ukončení nepřátelství. Severokorejský vůdce Kim Čong-un je přesvědčen, že takovou deklaraci potřebuje, aby se vyhnul kritice nejvyšších vojenských kruhů KLDR, uvedl pro tento žurnál nejmenovaný jihokorejský představitel.

Informace o Trumpově slibu podepsat tuto deklaraci do určitého data po schůzce v Singapuru pochází podle Vox od dvou osob, které si přejí zůstat v anonymitě. Stále však není jisté, jestli šlo o Kimův požadavek, nebo zda s tím Trump začal jako první. Severní Korea je však přesvědčena, že prezident Trump dal stejný slib i ve Washingtonu, když jednal o přípravě singapurské schůzky se zmocněncem severokorejského vůdce Kim Jong-čholem.

V tomto duchu je třeba porozumět Trumpově odpovědi na tiskové konferenci po jednání v Singapuru na otázku, zda se jednalo i o mírové dohodě. Americký prezident uvedl poněkud záhadně, že jednou věcí je to, co bylo podepsáno na místě, a druhou to, na čem se dohodli potom a co v tom prvním textu není zahrnuto.

Jižní Korea se chce k mírové deklaraci připojit také. Vrcholní představitelé obou částí Korejského poloostrova prohlásili, že k podpisu by mohlo dojít už na podzim a nejzazší termín je do konce roku. Jihokorejský prezident Mun Če-in podle Atlantiku nabídl Washingtonu i Pchjongjangu čtyřbodový návrh takové deklarace. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo však opakovaně Pchjongjang vyzval ať nejprve zlikviduje 60 – 70 procent svých jaderných hlavic v termínu od šesti do osmi měsíců.

Takový nátlak Kima rozzlobil, cituje autor z Vox svůj zdroj, protože slib zněl, že deklarace bude jadernému odzbrojování předcházet. Oficiální zdroje KLDR přeladily na nepřátelskou notu, ale zatím v tom smyslu, že někdo se snaží překazit politiku prezidenta Trumpa. Stejný den agentura Reuters uvedla, že podle Severokorejců má Donald Trump „citlivější přístup“. Odmítnutí Pompea v Pchjongjangu tak ukazuje, že by dali přednost dalšímu kolu jednání přímo s Trumpem. Podle Korejců prezident Trump dal slib, ale jeho ministr zahraničí to odmítá plnit.

Jihokorejský tisk vidí spíše nedorozumění. Pompeo prý měl Severní Koreji nabídnout, že USA podepíší dohodu a KLDR předá seznam komponent svého jaderného programu.

Jihokorejský prezident Mun Če-in nyní vysílá do Pchjongjangu zvláštní delegaci, která má pomoci hledat východisko z této slepé uličky. Pár dní později naváže už třetí vrcholná schůzka mezi Mun Če-inem a Kim Čong-unem, znovu v Pchangmundžomu. A krátce na to začíná Valné shromáždění OSN, kde je také značný zájem tématem pohnout.

Tohle Američané nevidí rádi. Washington opakuje varování všem, kdo by chtěli porušit sankce proti KLDR. Americké velení sil OSN, které se formálně účastnily Korejské války, zakázalo průjezd vlaku z Jižní Koreje přes demilitarizovanou zónu, kterým se mělo obnovit železniční spojení obou částí poloostrova. Navázat má budování trati pro rychlovlaky, která se napojí i na čínskou síť.

„Vyslovení nesouhlasu k tomto pilotnímu projektu dal Washington jasně najevo, že Soul s ním musí všechny své kroky důkladně koordinovat,“ soudí o tom bývalý šéf Korejského institutu pro národní sjednocení Kim Te-wu. V Soulu to však vidí jinak. „Budeme aktivně rozvíjet takové projekty spolupráce Jihu a Severu, které nejlépe vyhovují podmínkám daného regionu,“ prohlásil prezident Mun Če-in minulý týden na setkání s vedoucími představiteli jihokorejských regionů (ZDE).

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele