Prezident Zeman vyhrál na serveru iDnes volby nanečisto. Zúčastnilo se jich 110 tisíc lidí, Zeman zvítězil ve všech krajích, jen v Praze ho o desetinu procenta přeskočil generál Pavel. Vyhrál u lidí se základním, středoškolským, ale dokonce i s vysokoškolským vzděláním. Co z toho vyvodit, jak si tento fakt vysvětlit? 

 

Výrazně se prosazující politik

 

„Jsem sice skeptický k podobným internetovým hlasováním, ale v tomto případě to skutečně dokumentuje určitý trend. Souvisí to s tím, že Miloš Zeman je jediný výrazně a úspěšně se prosazující politik ve veřejném prostředí. Nemá v tom konkurenci. Nikdo jiný v tomto směru tak nevyčnívá a nepřitahuje pozornost. Možná ještě tak Andrej Babiš, ale ten na prezidenta kandidovat nechce. A jinak tu není nikdo podobný. Buď se věnují vládnutí, tím myslím ostatní členy vlády, anebo couvají z výsluní jako Karel Schwarzenberg,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Lukáš Jelínek.

 

Miloš Zeman podle něj vždy potřeboval, aby se proti němu postavil někdo jako protipól. „Ať už kdysi Václav Klaus nebo v posledních letech Karel Schwarzenberg. V současnosti tady nikdo takový není. Skupina lidí, kteří by se mohli objevit v nabídce prezidentských kandidátů v příštích volbách, je tak pestrá a roztříštěná, že z nich nikdo nevyčnívá natolik, aby si ho lidé dokázali zapamatovat. A dali mu podporu srovnatelnou s podporou prezidenta Zemana,“ konstatoval.

 

Události mu nahrávají do karet. Antizemanovci jsou bezradní

 

Miloš Zeman podle něj vždy dokázal jít s většinovým veřejným míněním a formulovat to, co si lidé sami večer říkají. „Svým uvažováním a vystupováním je jim z politiků nejbližší. Lidi často nezajímá tolik řešení problémů jako spíše jejich popis. V tom je Zeman velmi barvitý a pro své voliče velice přesvědčivý. Ty události mu nahrávají do karet. Zatímco v minulosti dokázal přitahovat pozornost svých podporovatelů třeba kritikou pravicových vlád nebo nejrůznějších asociálních opatření v domácí politice, dnes dokáže velmi přesně popisovat to, co se děje v politice zahraniční,“ uvedl. 

 

Jestli něco podle Jelínka svědčí o bezradnosti antizemanovského tábora, je to podpora generála Petra Pavla. „Pokud politické síly, které bývají označovány za velmi demokratické, velmi etické nebo s důrazem na morální apel v politice, nemají v rukávu nikoho jiného než generála, což je nonsens u demokratické politiky, svědčí to o tom, že antizemanovská část je velmi bezradná,“ domníval se.

 

„Popularita se Zemanovi spíše upevňuje. Respektive téma, které on dlouhodobě drží a je díky němu srozumitelné, nachází širokou podporu a začíná se dít bezprostředně. Veřejnost přichází na to, že na tom tématu něco je a že situace je naprosto vážná,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz další politolog, Jan Kubáček. Zeman podle jeho názoru boduje především dlouhodobou srozumitelností. „Premiér nebo vicepremiér dlouhodobě tak vyhraněný postoj nemají. Miloš Zeman tímto tématem tak trochu překvapoval už v době prezidentské kampaně, když se řešila jiná témata. On tématem terorismu a vypjatého střetu radikálů s většinovou společností spíše překvapoval. Protože mnozí chtěli řešit ekonomiku, dominantními tématy byla politická kultura či české národní zájmy. Toto téma v něm rezonovalo a vnějším děním začalo posilovat. Teď se bavíme o internetové anketě v době obrovského šoku, kdy došlo ke spektakulárnímu činu velmi blízko a v podobné kultuře intenzivně sledované českou veřejností. Události východní Ukrajiny či na Balkáně byly velmi blízko, ale většinová veřejnost mnohem více vnímá, když se něco začne dít v Paříži, Berlíně, v nejbližších metropolích, ke kterým vzhlížíme. Tato atmosféra také udělala své,“ vypozoroval. 

 

JAK VIDÍ PREZIDENTA OBČANÉ? PODÍVEJTE SE ZDE

 

Veřejnost má podle Kubáčka poptávku v současnosti po politicích, kteří se vyjadřují srozumitelně a vystupují silově. „Ne válkychtivě či autokraticky, ale na situaci pohlížející velmi realisticky a volící scénáře nějaké domácí identity, obrany. Což splňuje generál Pavel. To je velice zajímavé. Protože ještě před pár lety by málokdo řekl, že aktivní voják by mohl být většinově populární u českého národa. Přece jen se často říká, že jsme spíše antimilitarističtí. Částečně to naplňuje i Miloš Zeman. Který reprezentuje jistou churchillovskou zarputilost, jež je nyní většinově atraktivní. Ukazuje se, že doba je churchillovská,“ zdůraznil. 

 

Je doba, kdy se láme chleba

 

Vloni se v Praze 17. listopad změnil ve velkou protizemanovskou manifestaci s házením vajíček na Albertově, červenými kartami na Národní třídě a mnohatisícovým pochodem na Hrad. Bude to letos jiné? Chystá prezident Zeman odvetu? „Letos nebude situace vůči Zemanovi tak vyhrocená, nebude tak černobílá, tak antizemanovská. Bude více o Paříži, o obraně českých hodnot. Už to zdaleka nebude a priori o takové servilitě, že když z Německa přijde nějaká vize uprchlické politiky, že tady se má automaticky přebírat a násobit. Naopak se povede diskuse o tom, kde už svoboda hraničí, co je a co není absolutní nárok na svobodu a kde už je to omezování někoho dalšího,“ prozradil Kubáček, který očekává, že Miloš Zeman bude opakovat svůj pařížský postoj. „A že i mnohé síly, které byly kritické k uprchlíkům, budou nyní mnohem více reflektovat události v Paříži. Tentokrát bude 17. listopad spíše o 13. a 14. listopadu v Paříži. Nebude tolik o České republice a stavu společnosti, ale mnohem více o tom, co se děje kolem nás. Že některým věcem se nesmí ustupovat, že je doba, kdy se láme chleba. Toto bude postoj Miloše Zemana. Bude se snažit využít přítomné sympatizanty na různých veřejných shromážděních, ale hodně bude pracovat i s rozměrem, který ho teď hodně posiluje. To znamená konstruktivnější hlas a vyprofilovaná umírněnost. Ne tvrdost za každou cenu, ale ten dlouhodobý a srozumitelný postoj, který říká uprchlická politika ano, ale pouze v těchto mantinelech,“ vysvětlil politolog Jan Kubáček.

 

Zemanovi spíše prospívá, když je obětí, vajíčka či rajčata mu nevadí

 

„Miloši Zemanovi spíše prospívá, když je obětí, než když je útočníkem. Ve skutečnosti mu nevadí, když se vystaví do palby nějakých rajčat či vajíček. Což mu naopak popularitu může přinést. Nemyslím, že má potřebu sám na někoho útočit. Spíše bude mít tendenci někoho k něčemu nějakým způsobem vyprovokovat. Nečekám ale od něj nějakou pomstu. Bude chtít 17. listopad pojmout tak, aby se mluvilo o tom, že prezident chtěl plně uctít památku obou studentských vln odporu v české historii a že mu ji někdo opět narušil. Přece ji nebude narušovat sám prezident. To by byl sám proti sobě,“ okomentoval Jelínek.

 

Může být letošní 17. listopad jakýmsi přelomem pro Miloše Zemana, vyznívajícím v jeho prospěch? „Těžko říci. Pro něj to nějaký zásadní přelom nebude. Jsme v situaci, kdy argumentů proti němu je ve veřejnosti méně než v minulosti. Nebo že zaznívají slaběji, protože jejich nositelé jsou v menšině. Nemyslím ale, že to bude znamenat nějaký přelom. Protože před rokem jsme nevěděli, že ústředním tématem těchto dní budou uprchlická krize a teroristické útoky. Nevíme, co se bude odehrávat zase za rok. Ten přelom byl popsán už na začátku. Zatímco v minulosti tu existovala velmi početná skupina, která dokázala efektivně Zemanovi oponovat, postupně vyklízí pozice a je velmi roztříštěná. Miloš Zeman bude 17. listopadu mnohem více viděn. A to, co bude říkat, většinové veřejné mínění přijme přátelštěji než v loňském roce. Je to dáno spíše souběhem vnějších okolností, než že by se o to Miloš Zeman nějak zvlášť zasloužil. Patří totiž k politikům, kteří vlastně nepřicházejí ani se žádným programem ani se žádnými řešeními. On se prostě vyskytuje. A sází na to, že se ve správný okamžik vyskytne na správném místě. Což mu nějaký bod přinese. A to se může stát i teď, 17. listopadu,“ uzavřel politolog Lukáš Jelínek.