Prozatím se tématu brexitu věnoval již na konci května rozsáhlejší článek novin Moskovskyj komsomolec (MK), ve kterém autor představil referendum jako příznak rostoucího euroskepticismu v EU. Úspěch Norberta Hofera v rakouských volbách uvedl jako jeho další projev.

Článek cituje prognózu ruského experta Alexandra Tevdoje-Burmuli, který je toho názoru, že referendum dopadne dobře pro EU, a to s mírným náskokem, a sice i díky silné proevropské kampani. „Evropská unie se nicméně nachází v existenciální krizi. Je to migrační krize a pomalu končící krize eurozóny, ačkoliv v ní Británie není členem… Kromě toho Evropská unie dostala nové povinnosti včetně těch zahraničněpolitických, které nejsou všem zemím blízké. Proto euroskeptici myslí, že ‚košile je bližší než kabát‘ a je lepší se věnovat domácím problémům…,“ popsal situaci EU Tevdoj-Burmuli z Moskevské státní university pro mezinárodní vztahy. Jak doplnil, Británii je třeba vidět jako jednu ze zemí, které se k EU vždy stavěly spíše chladně. Brexit nebude podle něj řešením problémů, ale spíše nové problémy utvoří. Například ty spojené s odchodem ze společného trhu EU.

Sázka na volný obchod

Expert z Ruské akademie věd Sergej Utkin Moskevskému komsomolci řekl, že britští euroskeptici se domnívají, že země bude moci vytvářet svoji vlastní politiku volného obchodu s jinými zeměmi i bez EU. V tomto případě se často zmiňuje jako příklad pro Británii Jižní Korea, která jde touto cestou. „Totiž euroskeptici věří, že se Velká Británie po odchodu z EU nestane více uzavřenou, ale naopak získá velkou svobodu tím, že se osvobodí od tlaku regulací ze strany Bruselu,“ shrnuje Utkin. Podle jeho hodnocení jde o pohodlnou populistickou rétoriku, která si svojí kritikou Bruselu ale lehce nachází posluchače.

Tevdoj-Burmuli potom ještě dodal, že důsledky pro Británii jako zemi by v případě toho, že by brexit našel podporu, byly citelné. „Je možné, že by Skotsko oznámilo druhé referendum o odchodu ze soustavy Velké Británie a možná, že by ho Skoti odhlasovali a pak vstoupili do EU sami. Ale jestli budeme mluvit o odchodu Skotska z EU, tak to bude mít zvláště následky pro EU. Může vzniknout dominový efekt…“ Tevdoj-Burmuli tím upozornil na další možnosti regionálního etnonacionalismu a uvedl příklady Španělska, Belgie a Francie.

Ruský odborník na evropskou integraci Sergej Utkin upozornil ještě na jeden rozměr, kterým je členství Británie v takzvané evropské ekonomické zóně, kde jsou země jako Norsko nebo Švýcarsko bez členství v EU. Podle Utkina tu vzniká problém: pravidla fungování zóny totiž určuje Brusel a jiné země se mu přizpůsobují. Londýn by se tak musel adaptovat na pravidla, o kterých nemůže rozhodovat.

Brexit je pro Rusko absolutně nevýhodný

Podle hodnocení Tevdoje-Burmuli je brexit pro Rusko absolutně nevýhodný. Jak řekl: „Rusko má zájem na stabilní Evropské unii, i když u některých našich spoluobčanů vznikají iluze, že je pro nás pohodlnější jednat s rozdrobenou EU, s různými samostatnými zeměmi. Ale máme až moc zkušeností s jednáním s jednotlivými zeměmi. Samozřejmě, že konsolidovaná pozice EU je pro nás z pohledu ekonomiky, politiky, a dokonce i v dnešní krizi výhodnější.“ V případě Brexitu dojde k turbulencím, které podle něj Rusko ale stejně využít nemůže, ba naopak pro ně budou představovat možnost ztrát. Upozornil, že je to právě Británie, která brzdí v EU vznik vlastní evropské armády, což je výhodné pro Rusko. „Je pro nás lepší radovat se z toho, že Británie zůstane v EU,“ řekl dále.

Video komentář na webu Věsti se především věnoval současným ekonomickým důsledkům brexitu v „předvečer“ hlasování. Na to podle komentátora Nikolaje Korženěvského poslední dva týdny reagují s rostoucí nervozitou finanční trhy. Na vině je nejasnost pozice Velké Británie ve vztahu k EU, kterou referendum přináší, a také některé výzkumy veřejného mínění, jež ukazují na nárůst odpůrců členství. Nikolaj Korženěvskij v komentáři sledoval současné reakce v oblasti finančního trhu, obligací a dalších položek s tím, že negativní důsledky brexitu není možné zcela podceňovat (i když také ne zcela dramatizovat) vzhledem k postavení Londýna jako jednoho z finančních center světa.

Rozkol v Británii

Snad největší prostor brexitu dává ruská globální zpravodajská televize Russia Today, kde nyní běží cyklus „Our Daily Brexit“, ve kterém spíše zpravodajsky sleduje celou probíhající kampaň. V ruském vydání se RT brexitu věnovala v rozsáhlejší analýze už v květnu letošního roku. Analýza si všímá historických problémů s členstvím Británie v EU už od doby M. Thatcherové, ale také upozorňuje na současný stav vztahů, kdy se Británie cítí izolovaná ve vztahu k francouzsko-německé alianci, která je srdcem EU.

Text si hlavně všímá vnitřního politického rozkolu, který v Británii vznikl kolem celé otázky. Píše také, že odchod z EU má podporu značné části britských podnikatelských kruhů, které ho už v otevřeném dopise podpořily. Debata ale také rozdělila samotné britské konzervativce, píše dále RT a připomíná roli charismatického konzervativního starosty Londýna Borise Johnsona, který brexit otevřeně podporuje. Premiér Cameron se přitom ocitá na jiné straně debaty. Pokud ale zvítězí proevropská strana, dá se očekávat prohlubování konfliktu v konzervativní straně.

Konečně analýza upozorňuje na složitou situaci labouristů, kteří se ocitají mezi dvěma mlýnskými koly. Podpora členství EU s sebou nese totiž problémy, jako je dohoda TTIP a její důsledky, hlavně sociální, pro Velkou Británii. Labouristé vlažně podporují možnost zůstat. Za zcela protievropskou stranu, která brexit prosazuje, článek označuje stranu UKIP. Ta se, jak píše, snaží být konzervativnější než samotní konzervativci. Analýza RT si také všimla možných negativních důsledků brexitu pro jednotu Velké Británie ve vztahu ke Skotsku a Severnímu Irsku.