Jak se Vám jako člověku, který toho o kauze H-Systemu tolik ví, poslouchají úvahy předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, že H-System je příkladem selhání nejen justice, ale i českého státu v 90. letech?

Já si myslím, že justice neselhala. Ta se pohybuje pouze v těch mantinelech, které jí dá zákonodárná moc, jejíž součástí byl pan Rychetský jako senátor za Strakonice od roku 1996 do roku 2003. A jak ty mantinely, které dá zákonodárná moc, aplikuje na celospolečenský život vláda, tedy výkonná moc. Její součástí byl pan Rychetský jako místopředseda vlády za premiérů Mariana Čalfy, Miloše Zemana i Vladimíra Špidly, za Zemana i šéfem Legislativní rady vlády a za vlády pana Špidly byl i ministrem spravedlnosti.

Nedá se ale předpokládat, že by ten zmíněný výrok myslel Pavel Rychetský na sebe, tak určitě nevyzněl. Neměl by však vzhledem ke zmíněné profesní dráze a k tomu, že už patnáct let sedí v křesle předsedy Ústavního soudu, vědět nejlíp, že justice selhala?

Pokud bychom se bavili o trestní kauze H-System, tak v ní rozhodně neselhala. Pokud se budeme bavit o konkurzním řízení, které letos druhého listopadu „oslaví“ dvacet let od vyhlášení konkurzního řízení, tak z toho, co o té kauze vím ke dni vyhlašování prvního rozsudku, což bylo 19. února 2004, tak tam si také myslím, že neselhala. Můj osobní názor na to, proč je ten problém nyní takový, je, že určité skupiny osob prováděly různé převody majetku, sepisovaly smlouvy, dodatky, které zapříčiňovaly další a další občanskoprávní spory, které musel správce konkurzní podstaty vést proti těmto osobám. A pokud se tyto občanskoprávní spory neukončí pravomocným rozhodnutím, tak konkurz nemůže být uzavřen s konečnou platností. A to je problém. Jestli něco selhalo, tak mohl selhat leda systém v tom, že justice mohla jednat jen v mezích mantinelů, které měla nastaveny od zákonodárců.