V posledních dnech se objevují zprávy o dalším nárůstu cen energií. Lidé si připlatí nejen za teplo z ústředního topení dodávané z tepláren, ale také za plyn. Kdo za to podle vás nese odpovědnost?

Může za to zcela jednoznačně Fialova vláda. Pokud jde o zdražení plynu, respektive regulované část platby o 15 %, tak v tom hraje roli to, že Fialova vláda koupila za zbytečně předraženou cenu provozovatele plynovodů Net4Gas, přičemž součástí tohoto nákupu je i dluh přes 34 miliard, který musí ČR, tedy čeští daňoví poplatníci, splácet. Chybná je i energetická politika vlády, která aktivně podporuje a zbytečně rychle aplikuje politiku klimatické dohody (Green Deal) Evropské unie. Proto se teplo zdraží až o 10 %. V ceně se navíc zobrazují emisní povolenky. Hnutí SPD prosazuje odstoupení od klimatické dohody a zrušení emisních povolenek. Chceme být součástí příští vlády, abychom to mohli prosadit.

Čeští odběratelé platí za energie prakticky nejvyšší ceny v celé Evropě. Lze navíc počítat i s nárůstem ceny elektřiny. Určitě poroste její regulovaná část, která dnes již tvoří na fakturách zhruba polovinu ceny. Kvůli zavádění Green Dealu EU a s tím spojenými obrovskými investicemi do přenosové soustavy si lidi hodně připlatí za distribuci a systémové služby. Fialova vláda chce nahradit uhlí – které pokrývá 40 % výroby elektřiny u nás a které pokrývá výrobu většiny tepla pro dálkové ústřední topení – dovozem drahé energie ze zahraničí. Takže předseda vlády Petr Fiala vám místo německých platů přináší jen další vlnu zdražování.

Tzv.. Zelená klimatická dohoda EU je pro ekonomiku naprosto likvidační – a vidíme už i u nás, že se v automobilovém průmyslu propouští. A nejen u nás, i v Německu. Když nezastavíme Evropskou unii a Fialovu vládu s jejich Green Dealem, zůstane tu jen ekonomicky spálená země.

Velkým problémem v Česku podle letošní analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví začíná být samotné bydlení, jeho dostupnost, ale i kvalita. Podle tohoto indexu letos Česko v tom zaujalo 23. pozici v evropské sedmadvacítce. Náš stát přitom zaznamenává pokles v oblasti kvality a dostupnosti bydlení už třetí rok v řadě, což časově odpovídá úřadování této vlády. Je v tom podle vás nějaká souvislost?

Ano, jde to opět za Fialovou vládou. A Piráti, když byl Ivan Bartoš ministrem pro místní rozvoj, pro lepší bydlení neudělali také nic. Naopak – Fialova vláda a Piráti zpackanou digitalizací dostupnost bydlení ještě zhoršili, protože zpomalili už tak pomalou výstavbu a zdlouhavé stavební řízení. V Belgii a v Dánsku, kde je situace z tohoto pohledu nejlepší v EU, je na pořízení nového bytu potřeba v průměru 6,8 průměrných ročních platů. Švédi či Finové si mohou koupit průměrně velký nový byt za osm průměrných ročních platů. Češi jich potřebují třináct. V Česku ceny novostaveb od roku 2015 vyskočily o 57 %. K celkovému výsledku přispívají bohužel i rostoucí výdaje spojené s bydlením.